Plzeňský kraj ztrácí vzdělané lidi. Rektor ZČU varuje před nedostatkem peněz

Plzeňský kraj má podle statistik méně vysokoškolsky vzdělaných lidí než je celorepublikový průměr. Rektor Západočeské univerzity v Plzni Miroslav Lávička v komentáři upozorňuje, že bez většího počtu absolventů region těžko udrží konkurenceschopnost. Dodává, že univerzity potřebují jistější a vyšší financování. Komentář ZČU zveřejnila v pondělí 7. září 2026.

Plzeňský kraj zaostává

Podle srovnání Českého statistického úřadu za 4. čtvrtletí 2025 mělo v Plzeňském kraji vysokoškolské vzdělání 17,7 % obyvatel ve věku 15 a více let. Celorepublikový průměr byl 22,4 %. Kraj tak skončil zhruba na 10. místě ze 14.

U mladších dospělých je podle rektora situace ještě horší. „Vzdělanostní deficit“ u nastupující generace se podle něj nedohoní tak rychle, jak by region potřeboval.

ZČU jako velké město

Rektor připomíná i velikost univerzity. Se svými studenty a zaměstnanci by ZČU patřila mezi největší „města“ v kraji. Na škole dnes studuje přes 13 tisíc lidí a téměř 2,5 tisíce zaměstnanců ji udržují v chodu.

ČSÚ ve své krajské zprávě uvádí, že k 31. prosinci 2025 studovalo na ZČU 12 439 studentů, z toho 719 cizinců. Univerzita má devět fakult, mezi nimi Fakultu designu a umění Ladislava Sutnara nebo Fakultu zdravotnických studií. V Plzeňském kraji navíc působí také pracoviště vysokých škol se sídlem mimo region, například Lékařská fakulta Univerzity Karlovy.

Víc studentů, víc absolventů

ZČU si už v roce 2023 stanovila za strategický cíl zvýšit počet studujících. Tehdy měla zhruba 11,5 tisíce studentů a postupně se chtěla dostat na 14 tisíc. Nyní, když je nad 13 tisíci, zmiňuje i možnost růstu až k 15 tisícům.

Do hry vstupuje i demografie: na vysoké školy nastupují silnější ročníky, což zvyšuje tlak na kapacity škol a počet míst v oborech.

Peníze nerostou s počtem studentů

Hlavní problém podle rektora spočívá v tom, že současné financování veřejných vysokých škol automaticky neodměňuje růst. Další tisíce studentů proto nemusí znamenat stejné tempo růstu financí na výuku.

Důsledek je podle něj jednoduchý: z krátkodobého hlediska je pro školu pohodlnější nerůst. Méně studentů znamená menší tlak na vyučující, učebny, laboratoře i zázemí. Pro Plzeňský kraj by to ale znamenalo méně absolventů pro firmy a veřejné služby.

Rektoři varují před stropem

Téma financování se v poslední době vrací i ve zprávách z Plzně a Plzeňského kraje, protože dopady by region pocítil rychle. Už 4. září 2025 společně varovaly Česká konference rektorů, Rada vysokých škol a vysokoškolové odbory, že rozpočet pro vysoké školy musí růst. Pro rok 2026 je podle nich potřeba navýšit prostředky na vzdělávací činnost, aby školy zvládly demografickou vlnu.

Česká konference rektorů pak v létě 2026 znovu upozornila, že pokud by se prostředky na rok 2027 fakticky zastropovaly na úrovni roku 2026, školy narazí na limity a počet přijímaných studentů bude omezený.

Co to znamená pro Plzeň a okolí

Podle rektora hrozí, že se na vybrané programy nedostanou uchazeči, kteří na studium mají - ne proto, že by nesplnili podmínky, ale proto, že pro ně nebude místo. Nejvíce by to podle něj zasáhlo regiony, které už dnes zaostávají v podílu vysokoškoláků.

„Rozpočet vysokých škol je investice do vzdělání generace, která bude určovat konkurenceschopnost a prosperitu České republiky v příštích desetiletích,“ shrnuje Lávička.