Plzeňští zvířecí záchranáři kroužkovali labutě, kvůli vedru ´mleli z posledního´

Celkem čtyři víkendy se 18 členů plzeňského spolku DES OP plus 10 dobrovolníků a pomocníků zapojilo do letošního monitoringu a kroužkování labutí velkých. Celkem odchytili a okroužkovali 267 labutí, převážně mláďat z celého Plzeňského kraje a Moravy u Hodonína.

obrázek: Plzeňští zvířecí záchranáři kroužkovali labutě, kvůli vedru ´mleli z posledního´

V Plzeňském kraji napočítali 43 hnízdících párů s mláďaty a okroužkovali 245 labutí.  "Za éru činnosti DES OP (23let) se jednalo o nejnáročnější a nejsložitější kroužkovací akci, kdy jsme krom svých lokalit PM, TC, DO, PS, RO, kroužkovali i za kolegu Václava Kováře z N.O.S.  jeho lokality na PJ, KT a HO. Celkem se do akce zapojilo přes čtyřicet lidí a díky mediím jsme měli informace i z lokalit, na kterých jsme se pohybovali poprvé," líčí šéf spolku Karel Makoň. 

K celkové náročnosti přispělo i počasí. "Téměř tři víkendy ze čtyř jsme trávili na přímém slunci s tropickými teplotami.  Slunce pralo do tmavé vody a bahna polovyschlých rybníků, a pohybovat se v bahně a neoprenu v takovýchto teplotách je opravdu neuvěřitelně náročné.  Naši lidé, kteří „kroutili“ už několikátý víkend, pravidelně v neděli odpoledne kolem 17. hodiny „mleli“ z posledního," popisuje Makoň.

Kromě samotných odchytů byly náročné i jednotlivé přejezdy mezi lokalitami.  Začínali u Plané na Tachovsku a končili u Lnářského Málkova na Horažďovicku.  K tomu něco málo rybníků na Rokycansku, Plzni - severu a máte celý Plzeňský kraj.  

Odchytová technika leckdy i sedmi mláďat a dvou rodičů se lišila lokalitu od lokality. Někde se chytali ptáci na otevřené hladině velikánských vodních ploch, jinde se museli hledat v rákosí a pobřežní vegetaci. Na své si přišli jak kajakáři, tak doprovodné kánoe anebo i pěšáci v rákosí a bahně.


Nejlepší lidi a neuvěřitelně sehraný tým.

"Dlouho jsem váhal se na celou akci podívat i z tohoto úhlu a ještě navíc ventilovat chválu na naše členy.  Ale po posledním víkendu, kdy někteří opravdu předvedli, že ví, co dělají, a s obrovským nasazením umí téměř i nemožné, jsem se rozhodl jim alespoň tímto odstavcem poděkovat," konstatuje Karel Makoň. "Vše začínalo vždy v sobotu ráno na naší záchranné stanici - sbalit všechny věci, lodě, pádla, kajaky, k tomu kroužky, vysílačky, věci do vody, vodu, jídlo a věci na přespání.  Zkoordinovat auta, lidi, skupiny a sestavit kolonu, která pojede z bodu A do bodu B a nesmí nikde nic vynechat.  Pak se přijede na první lokalitu, zde se lidé převléknou do neoprenů a prádla do vody, na nohy ideálně pevné zavazovací boty tak, abyste je pak v blátě nevyzuli, přes nohy určitě dlouhé kalhoty či neopren a ruce s hrudníkem pak košili či triko s dlouhým rukávem. Ten, kdo riskne krátký rukáv, kraťasy či plavky se žabkami nebo sandály, je hned na prvním bahnitém rybníku s rákosem a kopřivami hotov.  Celý den se pak přesouváte v mokrých věcech, zapaření, od rybníka k rybníku, sundáváte a nandáváte lodě, jezdíte, běháte, plavete, skáčete, abyste se večer ze všech těch špinavých a mokrých věcí vysvlékli, a máte-li trochu štěstí a našli čistější rybník, tak se i umyli. Letos to však bylo peklo, rybníky vesměs zabahněné, zapáchající a bez vody. Najít místo k přespání byl víc než problém, a jediné štěstí jsme měli, že se poslední víkend podařilo tábořit u nádherné řeky Otavy u Horažďovic.  Ale i přes to byla právě poslední akce nejnáročnější. Proto také děkuji jak členům DES OP, tak hlavně všem dobrovolníkům, kteří se zapojili. Nejdůležitější byli „domorodci“, ti nás vodili z lokality na lokalitu, čímž nám výrazně pomohli," uzavírá Karel Makoň.  


Ať vám nic neunikne!

Sledujte denní zprávy z vašeho regionu na našem Facebooku.

Sledovat na Facebooku


Další články