Politici si chtějí zvýšit platy

V době, kdy státní pokladna zeje prázdnotou a vláda tlačí občany k utahování opasků, schválil vlivný sněmovní rozpočtový výbor návrh, podle kterého by měly od začátku příštího roku vzrůst platy poslanců, senátorů, ministrů, soudců a dalších ústavních činitelů.
Se zcela nečekanou změnou zákona o platech ústavních činitelů přišel tento týden sociální demokrat Jiří Václavek, který pro něj získal podporu většiny členů výboru bez ohledu na stranickou příslušnost. Bez sebemenší diskuse a v tichosti navrhl, aby se platy 1. ledna zvýšily a zmrazily se až následující den. Přitom vláda chce platy politiků na tři roky udržet na letošní úrovni.
Zdánlivě drobná změna má mít ale za následek, že základní plat poslance a senátora by se zvýšil ze 46 500 korun o 1400 korun měsíčně. Spolu s tím by vzrostly i nezdanitelné náhrady, které dosahují až 35 tisíc korun měsíčně. Státní pokladnu má tato úprava přijít zhruba na 300 miliónů korun.
Od začátku příštího roku vstupuje v platnost změna ve výpočtu platů ústavních činitelů, které se již nebudou odvíjet od nejvyššího platu státního úředníka, ale od průměrného platu v nepodnikatelské sféře. A právě to zajistí zvýšení příjmů ústavních činitelů. Zmrazení by přišlo až den poté, nikoliv k 31. prosinci, jak plánovala vláda.
Ačkoli návrh na zvýšení platů bude projednávat při zářijové schůzi celá Sněmovna, vyvolal u ministra financí značnou nevoli. Sociální demokrat Bohuslav Sobotka doufá, že při závěrečném hlasování neprojde. "Je to v rozporu s tím, co bylo dohodnuto na úrovni vládní koalice," řekl s tím, že žádné zvyšování platů není možné.
Za nesmysl to označil také místopředseda vlády Petr Mareš (US-DEU), který ironicky poznamenal: "Velmi to posiluje naši pozici před pátečním jednáním s odbory." Naproti tomu samotnému Václavkovi na jeho návrhu nic špatného nepřipadá. "Je správné, aby došlo ke zvýšení, protože už tři roky byly naše platy zmrazeny," řekl. "Můj návrh podpořili poslanci všech stran, nikdo neprotestoval," dodal Václavek.
To přiznali i další členové sněmovního výboru, kteří ale na dotaz Práva tvrdili, že si buď neuvědomili následky, anebo návrh odmítli jakkoli komentovat. Vyjádřil se tak např. Michal Kraus a Miloslav Vlček (oba ČSSD) či Vlastimil Tlustý (ODS). Nesouhlas potvrdil naopak šéf výboru Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) nebo místopředseda Martin Kocourek (ODS).