Pravěké pohřebiště v Polsku vydává tajemství. Na výzkumu se podíleli archeologové ze ZČU

Archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni popsali v Polsku pravěké pohřebiště, ke kterému se lidé vraceli po tisíciletí. Místo u obce Muszkowice si podle prvních analýz uchovalo posvátný význam neobyčejně dlouho. Starší pohřební monument vznikl přibližně před šesti tisíci lety, mladší mohyla v jeho ose může být podle badatelů až z 8. století po Kristu.

Výsledky ZČU zveřejnila 2. července 2026. Na výzkumu pracoval mezinárodní tým archeologů ze ZČU, Uniwersytetu Wrocławského, Univerzity Hradec Králové a Univerzity Karlovy. Terénní práce proběhly ve dvou sezonách.

Mohyla dlouhá zhruba 20 metrů

Jádrem výzkumu byla neobvyklá soustava pohřebních monumentů. Nejvýraznější je přibližně dvacet metrů dlouhá mohyla z pozdní doby kamenné. V její ose stojí ještě dvě kruhové mohyly, které jsou však podle nových zjištění výrazně mladší.

Badatelé upozorňují, že právě časový odstup mezi stavbami je v Muszkowicích výjimečný. Podle nich jde o důkaz, že si krajina dokáže uchovat význam po desítky generací.

„Je to podobné, jako kdybychom si dnes pro pohřbívání svých blízkých vybrali místo, které lidé začali využívat ještě před stavbou egyptských pyramid. Právě tak mimořádně dlouhá je časová vzdálenost mezi oběma mohylami v Muszkowicích. Představuje více než 150 lidských generací. Tak dlouho si některá místa v krajině mohou uchovávat svůj význam, a právě to je na našem objevu nejpozoruhodnější.“Petr Krištuf, Západočeská univerzita v Plzni

Stopa Řípu a srovnání s Čechami

Výzkum v Polsku navazuje na dlouhodobou práci českého týmu v okolí hory Říp. Archeologové tam v minulých letech zkoumali dlouhé mohyly a jejich vztah k okolní krajině. Muszkowice jim nyní umožňují srovnání, co bylo ve střední Evropě společné a co se lišilo podle regionu.

Upozorňují také, že v Česku se podobné mohyly ve větší míře nedochovaly; během staletí je podle archeologů téměř zničilo intenzivní zemědělství. V Polsku se naopak zachovaly v lesním prostředí, a to i s nadzemními částmi konstrukcí.

Více než 1 200 vzorků půdy

Tým nezkoumal jen samotné mohyly, ale snažil se pochopit i krajinu kolem nich a důvody, proč si ji lidé vybírali pro pohřební rituály. Během dvou sezon odebrali archeologové přes 1 200 půdních vzorků.

Zatím zjistili mimo jiné, že plášť dlouhé mohyly tvoří místní černozem - jedna z nejúrodnějších půd ve střední Evropě. Podobný rys už dříve našli i u dlouhých mohyl na Podřipsku, například v Dušníkách. Pro první zemědělce mohla být černozem nejcennější půdou v krajině, její použití při stavbě monumentů tak mohlo mít nejen praktický, ale i symbolický význam.

Výzkum nese název Long-term landuse dynamics within the areas of prehistoric ritual places a financuje ho Grantová agentura České republiky. Do terénních prací se zapojili také studenti archeologie ze ZČU, Uniwersytetu Wrocławského a Univerzity Hradec Králové.