Před 30 lety zahrozil i na západě Čech blackout. Přispěly k tomu extrémní mrazy

Energetickou soustavu ČR tehdy ohrozily prudké mrazy překračující hranici 25 stupňů pod nulou, které způsobily problémy jak v distribuční síti, tak především v samotných elektrárnách. Silné mrazy vedly také k extrémně vysokým požadavků na odběr elektrické energie domácností i podniků díky elektrickému vytápění.

Kritický stav v energetice v důsledku neobvykle silných mrazů nastal v druhém lednovém týdnu (7. – 12. 1.) a následně ještě v druhém únorovém týdnu (11. - 13. 2.). Byty a kancelářské prostory měly tehdy dimenzované vytápění, s uvažovanou maximální venkovní teplotou do -12 °C. Dimenzovat topné systémy na nižší venkovní teploty by totiž bylo příliš nákladné. V elektrických topných spotřebičích pak bylo v Česku instalováno zhruba 7 000 MW, z toho 4 000 MW v domácnostech.

„Tyto spotřebiče představovaly málo předvídatelnou a kontrolovatelnou zátěž. Mrazy byly navíc tak silné, že se topilo i v prostorách, které to za normálních podmínek nevyžadovaly. Například ve skladech potravin a v některých zemědělských objektech,“ vzpomněl na situaci v zimě 1985 Jan Šeda, tehdy provozní pracovník bývalé Východočeské energetiky.

Tehdejší Československo dokázalo pokrýt zatížení maximálně 12 000 MW. Nebezpečí blackoutu se ještě zvýšilo poruchami na uhelných elektrárnách a problémy se zásobováním uhlím. Přechod mrazivé vlny způsobil v některých hodinách výpadek až 2000 MW výkonu elektráren. V dokončené elektrárně Dukovany se teprve připravoval první blok ke spuštění a stavba elektrárny Temelín byla ve fázi příprav, výroba elektřiny v Česku tak závisela z naprosté většiny právě na uhelných elektrárnách. Nejvážnější komplikace nastala v Elektrárně Mělník III. Další uhelné elektrárny včetně Dětmarovic měly potíže například se zamrzáním vtoků chladící vody nebo s přepravou uhlí. Kvůli mrazu museli horníci omezovat i samotnou těžbu uhlí.

 Energetikům nezbývalo, než použít vypínací havarijní plán, aby hrozícímu blackoutu zabránili. V republice tak byly některé regiony operativně odpojovány od přísunu elektrické energie. Tento stav trval 19 hodin, následně se dosáhlo snížení spotřeby v domácnostech i podnicích prostřednictvím pokynů z vysílání Českého rozhlasu. Tehdy se ukázalo, že československá energetika není schopná čelit prudkému nárůstu spotřeby a potížím v elektrárnách při extrémních mrazech, proto po kritických měsících roku 1985 následovala rozsáhlá řada opatření a nákladných investic, aby se podobná situace neopakovala.

Silné mrazy zasáhly celou Evropu včetně evropské části tehdejšího SSSR, nastaly problémy v celé propojené soustavě „Mír“. Ta byla z provozních důvodů, zejména z důvodů neschopnosti udržet frekvenci, rozpojena, takže Československo bylo energeticky propojeno v lednu pouze s NDR a Polskem a v únoru pouze s NDR. Frekvence v propojené soustavě klesala pod 48,5 Hz. Na některých rozvodnách z toho důvodu působila frekvenční relé, což znamenalo odpojování příslušných vývodů. V oblasti ZČE bylo takto postiženo na několik hodin Toužimsko a Chebsko.

Ani dnes není hrozba blackoutu zcela zažehnána, problém však spočívá jinde. „Česká republika sama o sobě má silnou a stabilní energetiku, v současné době musí ale často čelit příliš silnému zatížení přenosové soustavy vlivem přetoků energie z německých obnovitelných zdrojů. To by v kombinaci s dalšími okolnostmi, například havárií v přenosové síti mohlo kolaps energetické soustavy přivodit. Taková situace by pak mohla mít vážné a rozsáhlé dopady do všech oblastí našeho života,“ upozorňuje Pavel Filipi, ředitel úseku Řízení sítí ČEZ Distribuce.

Z dobového tisku:

Apel na odběratele
11. ledna 1985, Pravda
Plzeň - Jak vyplývá ze zprávy, kterou včera vydala krajská energetická komise, s ohledem na extrémní povětrnostní podmínky je i v Západočeském kraji velmi napjatá energetická situace.
V rámci Západočeských energetických závodů se daří regulovat spotřebu elektřiny u rozhodujících velkoodběratelů. Mimořádně však vzrostla spotřeba u maloodběratelů. (...) Krajská energetická komise žádá maloodběratele v socialistickém sektoru i celou západočeskou veřejnost, jejichž odběr činí přibližně třetinu z celkových dodávek všech energií, o co nejvyšší možné omezení spotřeby. Odběratelská kázeň může mít i v této sféře rozhodující význam pro zachování plynulých energetických dodávek. (...)