Je to o 8 tisíc více než loni. Pomocí dlouhodobého projektu občanské vědy ornitologové ve spolupráci s velkým množstvím dobrovolníků zjistí, kteří ptáci u nás v zimě ubývají či přibývají. Letos účastníci pozorovali celkem 707 133 ptáků. Nejpočetnějším hostem krmítek a zahrad byla, stejně jako ve všech třech předchozích ročnících, sýkora koňadra. V porovnání s loňským ročníkem na krmítka letos přilétlo více jedinců lesních druhů – strakapoudů, sojek, brhlíků, hýlů či dlasků.
Žádný jiný pták nepřiletěl při Ptačí hodince častěji než sýkora koňadra. „Zaznamenalo ji 88 % sčitatelů. Celkový počet pozorovaných koňader se vyšplhal na 134 549,“ říká Alena Jechumtál Skálová, koordinátorka Ptačí hodinky z ČSO.
V Plzeňském kraji sýkoru koňadru následoval vrabec domácí, vrabec polní a sýkora modřinka.
Sýkora koňadra tak ovládla statistiky jak v plošném výskytu, tak v celkových počtech, což jsou dva rozdílné údaje, které ornitologové během Ptačí hodinky sledují. „Mezi nejpočetněji pozorovanými druhy jsou sýkora koňadra, vrabec polní, vrabec domácí a sýkora modřinka. Žebříček nejčastěji zaznamenaných druhů je ale trochu jiný. Vysoká početnost nemusí znamenat, že druh během své hodinky viděla většina účastníků. Pěkně to lze ilustrovat na příkladu vrabců a modřinek. Zatímco modřinky se ukázaly na 71 % krmítek, vrabci navštívili během sčítání zhruba 40 % krmítek (oba druhy vrabců podobně). Když už se ale vrabci objevili, přilétli průměrně v mnohem větším hejnu – takže ve výsledku početně předběhli „častější“ modřinky,“ vysvětluje Jechumtál Skálová.
Jedním z druhů, které dobrovolníci letos pozorovali mnohem častěji než loni, je strakapoud velký. „Zatímco loni navštívil během sčítání 26 % všech krmítek, letos jsme ho spatřili na 42 % krmítek. A strakapoud velký se tak stal pátým nejčastěji pozorovaným druhem. Dlasky tlustozobé jsme zaznamenali dokonce třikrát častěji než loni – v roce 2021 mělo na dlaska štěstí 5,6 % pozorovatelů, při letošním sčítání dokonce 16,4 %. Hojněji jsme pozorovali i další lesní druhy ptáků, jako jsou sojky, hýli či brhlíci. Bude zajímavé sledovat, jak se situace vyvine v dalších letech. Když se u těchto druhů podíváme na proběhlé čtyři ročníky, vidíme výkyvy nahoru i dolů – a proto je důležité sčítat několik let po sobě. Jen tak zjistíme, jestli se jedná o krátkodobé výkyvy nebo dochází k dlouhodobým změnám,“ dodává Jechumtál Skálová.
Oficiální výsledky včetně možnosti filtrování krajů a okresů jsou k dispozici na webu https://ptacihodinka.birdlife.cz/vysledky-2022/.
Letos jsme také zaznamenali mnohem více kosů černých. „Kosi v roce 2020 přilétli na 50 % krmítek, v roce 2021 jsme je viděli na 57 % krmítek a letos dokonce na 66 %,“ dodává Jechumtál Skálová.
Čtvrtého ročníku sčítání ptáků na krmítkách od 7. do 9. ledna se zúčastnilo 35 tisíc lidí z celé republiky, kteří pozorovali 707 tisíc ptáků. „Sčítalo i 446 školních kolektivů, dohromady se sčítání účastnilo 3049 žáků se svými učiteli a vychovateli,“ doplňuje Jechumtál Skálová.
Připomíná, že podle metodiky museli pozorovatelé na místě setrvat hodinu a zaznamenat vždy nejvyšší počet současně pozorovaných jedinců každého druhu. Na necelá 2 % krmítek nepřilétli během 60 minut žádní ptáci. „I taková pozorování jsou velmi cenná – pomáhají nám zjistit, kde ptáci naopak chybí,“ říká Jechumtál Skálová.
Ornitologové během víkendu také vyzývali účastníky k zaslání fotografií ze sčítání. Sešlo se jich několik stovek a ke zhlédnutí jsou na Flickru ČSO. Lidé mohou i nadále nahrávat fotografie z krmítek.
„Ptačí hodinka je sice už za námi, ale pokud přikrmujeme, je důležité krmítko i nadále sledovat a pečovat o něj. Denně z krmítka odstraňujeme zbytky potravy a trus a pravidelně ho čistíme. Pokud pozorujeme ptáka, který je nemocný nebo uhynulý, je potřeba přestat s přikrmováním aspoň na dva týdny, všechna krmítka vyčistit a nechat důkladně vyschnout. Zároveň je vhodné pozorování ohlásit na birdlife.cz/choroby, kde jsou i další informace. Je nutné také informovat sousedy, kteří mají krmítka,“ sděluje Dita Hořáková z ČSO.
Jakmile se oteplí, v průběhu března, je vhodné přikrmování ptáků úplně ukončit. „Teploty by již neměly klesat pod nulu a ptáci si dokáží vhodnou potravu nalézt v přírodě sami. V teplém počasí se zároveň snáze šíří ptačí choroba trichomonóza,“ upozorňuje Hořáková.
Další z programů občanské vědy ČSO, do kterého se může veřejnost zapojit, je sledování příletu čápů bílých a zaznamenávání průběhu hnízdění. Hlavní vlnu příletů ornitologové očekávají během března. První navrátilce už je ale možné na hnízdech pozorovat i teď. Více informací na birdlife.cz/capi/.
Pátý ročník Ptačí hodinky uspořádá ČSO 6.–8. ledna 2023.
foto? Ludmila Korešová
