Sebevraždy v kraji si vyžádali 783 životů za dekádu

Sebevražda představuje marginální podíl na celkovém počtu zemřelých v regionu, ale téma rezonuje ve společnosti. V Plzeňském kraji se v posledních deseti letech dobrovolně ukončilo život 783 osob, z nichž 4,5krát častěji šlo o muže než ženy.

V období 2015–2024 bylo v kraji 85 případů sebevraždy z celkového počtu 6 256 zemřelých v roce 2024 (tj. 1,4 %). Nejvyšší roční počet byl v roce 2015 (87), zatímco v roce 2021 byl zaznamenán nejnižší počet – 68, což souviselo s rostoucím počtem úmrtí v souvislosti s pandemií covid-19. Z pohledu podílu na úmrtí se pak v této dekádě podíl sebevražd pohyboval těsně pod 1 % i v letech s vyšším absolutním počtem.

V mezikrajském srovnání byl vývoj míry sebevražednosti v roce 2024 13,9 na 100 tisíc obyvatel, což je o něco nad průměrem sledované dekády 13,3. Nejvyšší intenzita v okresech byla v Plzeň-jih (15,8 na 100 tisíc) a nejnižší v Domažlice (10,0).

Nejvyšší absolutní počet sebevražd během deseti let byl v okrese Plzeň-město – 253, zatímco nejnižší byl v okrese Rokycany – 53. Z hlediska podílu, dominují u většiny případů muži, a to v průměru 4,5× více než ženy.

Genderové a rodinné souvislosti

V desítiletém období dominovali mezi sebevraždami muži i ženy rozdílným způsobem. Muži si dobrovolné ukončení života častěji volili oběšení, ženy dominovaly otrávením. Mezi desetiletím a jeho strukturou stojí za zmínku i podíl mužů na celkovém počtu sebevražd: 640 mužů a 143 žen. V roce 2024 šlo o 69 mužů a 16 žen.

Relativně na 100 tisíc obyvatel činil průměr za rok u mužů 22,0 a u žen 4,8. Z hlediska rodinného stavu byly nejpočetnější skupinou svobodní, u mužů 35,8 % a u žen 30,1 %. Dále následovali ženatí (muži 34,7 %) a vdané (ženy 28,0 %). Ovdamělí sebevražedníci tvořili 8,8 % muži a 23,8 % u žen, což může souviset s delším očekávaným věkem.

V průběhu života jednotlivých věkových skupin se projevovaly specifické problémy – nejvyšší absolutní čísla byla u věkové skupiny 70–74 let (72 případů), dále skupiny 60–64 let (64) a 40–44 let (63). V letošním roce 2024 se v kontextu pohlaví ukazovalo jako nerizikovější období pro ženy věk 45–49 let a pro muže věk 35–39 let, plus období 70–85 let u mužů.

Způsoby provedení a měsíce s nejvyšší frekvencí

Co se týče způsobu ukončení života v letech 2015–2024, dominovalo oběšení, které představovalo více než polovinu všech případů. Na druhém místě byl zastřelení (14,3 %) a otrava (10,2 %). Z darkových změn dekády patřily k významným „skoky z výše“ (10,1 %) a pohyb před aktivním objektem, například vlakem (6,6 %). Sebepoškození ostrým předmětem představovalo 2,8 %.

Ze strany žen byly nejčastější otrava (29,4 %), oběšení (25,2 %) a skok z výšky (21,0 %). U mužů nadále dominuje oběšení (59,5 %) a úmyslné sebepoškození výstřelem (17,0 %), zatímco ženy se s výjimkou vyskytovaly v marginálním podílu (2,1 %).

Denní a měsíční profil

Sezónně patřil měsíc březen k nejKRIZOVĚJŠÍM s průměrem kolem 8 sebevražd za měsíc, následovaný lednem. Naopak nejméně sebevražd bylo v únoru (5,3). V roce 2024 byl nejtragičtější den v neděli (17 případů). Konkrétní dny s nejvyšším počtem byly 25. březen a 27. prosinec (po 8 případech).

Údaje vycházejí z Listu o prohlídce zemřelého, který vyplňuje lékař provádějící prohlídku či pitvu, a jsou předávány ÚZIS ČR a ČSÚ. V současné klasifikaci (MKN-10) spadají sebevraždy pod kódy X60–X84 a Y870.