Starý Plzenec se vrátil o tisíc let zpět. Výročí připomněla konference i středověké slavnosti

Na místě jsme sledovali jak páteční odbornou část v Lidovém domě, tak sobotní slavnosti, které přilákaly návštěvníky na Malostranské náměstí, k rotundě sv. Petra a Pavla, ke kostelu Narození Panny Marie i do dalších částí města. Starý Plzenec během víkendu znovu připomněl, že právě tady se začaly psát nejstarší dějiny původní Plzně.

Výročí je spojeno s událostí z léta roku 976. Tehdy podle dobových záznamů české vojsko přepadlo bavorský oddíl v podhradí přemyslovského hradiště. Právě tato zpráva je dnes považována za nejstarší písemně doloženou historickou událost vztahující se k území dnešního Plzeňského kraje.

Páteční konference otevřela otázky staré více než tisíc let

Odborná část oslav začala v pátek 29. května 2026 slavnostní konferencí VIA ANTIQUA PILSNA 976–2026, která se uskutečnila v Lidovém domě ve Starém Plzenci. Setkání historiků, archeologů, odborníků na památkovou péči i zástupců kraje a města se věnovalo počátkům hradu Plzeň, významu Starého Plzence ve středověku i dalšímu rozvoji lokality.

Konference měla slavnostní ráz, ale zároveň jasně ukázala, že historie Starého Plzence není uzavřenou kapitolou. Řada otázek zůstává otevřená i po více než století výzkumu. Odborníci se vraceli k hradišti na Hůrce, k rotundě sv. Petra a Pavla, k někdejší mincovně, hradním kostelům i k významu Starého Plzence jako správního, duchovního a mocenského centra.

„Záznam o vojenském střetu z roku 976 je první písemnou zmínkou o hradu Plzeň. Přestože jde o událost starou více než tisíc let, stále vyvolává otázky, na které historici a archeologové složitě hledají odpovědi.“Jiří Orna, ředitel Západočeského muzea v Plzni

Záštitu nad konferencí převzal Ing. Libor Picka, člen Rady Plzeňského kraje pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu. Partnerem akce byla společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o. Program moderoval kastelán hradu Radyně Libor Šimůnek.

Rotunda, svatý Vojtěch, mincovna i budoucnost města

Páteční program nabídl řadu odborných příspěvků. Mluvilo se o svatém Vojtěchovi a Starém Plzenci, o rotundě sv. Petra a Pavla, o mincovně na hradě Plzeň i o kostelech někdejšího hradního areálu. Zazněl také příspěvek k archeologickému plánu území, který může být důležitý pro další rozvoj města.

Odpolední část konference připomněla hrad Radyni v kontextu hradní politiky Karla IV., téma Panny Marie Staroplzenecké i budoucnost rozvoje města Starý Plzenec. Právě propojení minulosti a současnosti bylo jedním z nejsilnějších momentů celého setkání. Nebylo to jen o dávné bitvě, ale také o tom, jak s historickým dědictvím pracovat dnes.

Starosta Starého Plzence Jan Eret připomněl, že právě zde stála původní Plzeň. Dnešní Plzeň, tehdy Nová Plzeň, vznikla až později, kolem roku 1295, kdy ji král Václav II. založil na soutoku řek Mže a Radbuzy.

Sobota patřila městu, řemeslům a středověké atmosféře

V sobotu 30. května se oslavy přesunuly více do ulic a k památkám. Starý Plzenec ožil programem na několika místech. Návštěvníci se střídali na Malostranském náměstí, v areálu u rotundy sv. Petra a Pavla, v Lidovém domě i u kostela Narození Panny Marie.

Právě u kostela vystoupilo divadlo Konivadlo s příběhem ze života svatého Vojtěcha. Součástí programu byly také komentované prohlídky chrámu. Zájemci si mohli zblízka prohlédnout ukázky řemesel a dobových povolání, která ke středověkému městu patřila.

Atmosféru doplňovalo tržiště, řemeslnické dílny, šermíři, ukázky zbraní i představení bojových taktik z různých období středověku. Hudební část zajistila kapela Turdus, taneční vystoupení předvedla skupina Arvena a diváci si mohli vyzkoušet i jednoduché prvky choreografií.

Bitva, která přinesla první zmínku o Plzni

Historické jádro celého výročí sahá do druhé poloviny 10. století. V roce 973 se rozhořel konflikt mezi císařem Otou II. a bavorským vévodou Jindřichem II. Svárlivým. Český kníže Boleslav se postavil na stranu bavorského vévody a Ota II. na to odpověděl vojenským tažením do českých zemí.

Osudový střet se odehrál v létě roku 976 u tehdejšího hradu Plzeň. Část císařského vojska podle dobových záznamů čekala na posily a vojáci podcenili ostrahu ve chvíli, kdy se šli koupat. České oddíly toho využily, zaútočily ze zálohy a nepřítele porazily.

Právě tato událost přinesla Starému Plzenci nejstarší písemnou stopu. Latinský zápis bývá spojován s formulací iuxta Pilisini urbem, tedy „v blízkosti hradu Plzně“. Záznam zároveň dokládá, že hrad Plzeň už tehdy existoval a měl významné postavení v přemyslovské správě západních Čech.

Původní Plzeň stála na Hůrce

Raně středověké hradiště spojené s první zmínkou o Plzni se nacházelo na vrchu Hůrka nad údolím řeky Úslavy. Právě tento prostor je pro pochopení nejstarších dějin regionu klíčový. Starý Plzenec byl v raném středověku významným centrem, jehož význam později převzala nově založená královská Plzeň.

Výraznou památkou lokality je rotunda sv. Petra a Pavla, kterou odborníci řadí mezi mimořádně cenné stavby svého druhu. Pozornost směřuje také k hradu Radyně, který dodnes tvoří jednu z dominant Plzeňska a připomíná další významnou kapitolu zdejších dějin.

Starý Plzenec se v písemných pramenech objevuje i později. Město připomíná zmínka z roku 992 v legendě o sv. Vojtěchovi a také zápis z roku 1109 v Kosmově kronice, který uvádí pobyt knížete Vladislava I. na hradišti o Vánocích.

Výroční rok pokračuje i v červnu

Květnový víkend nebyl závěrem oslav. Výroční rok ve Starém Plzenci začal už v lednu a pokračovat bude také v červnu. Další velký blok programu město připravilo na sobotu 13. června 2026. Akce se uskuteční v prostoru ve Smetanově ulici a podle pořadatelů nabídne jarmark s jídlem i pivem od místních výrobců.

Do programu se mají zapojit také známé osobnosti spjaté se Starým Plzencem, včetně házenkáře Filipa Jíchy. Přehled červnové části oslav je dostupný v kalendáři akcí - Oslavy 1 050 let Starého Plzence.

Starý Plzenec ukázal, že historie může být živá

Víkendové oslavy ukázaly Starý Plzenec jako místo, kde se historie nepřipomíná jen v archivech a odborných studiích. Páteční konference nabídla hlubší pohled na otázky, které si historici a archeologové kladou dodnes. Sobotní program pak přenesl část této historie přímo mezi návštěvníky.

Pro čtenáře sledující zprávy z Plzně a dění v Plzeňském kraji je Starý Plzenec vděčným cílem i mimo slavnosti. Z Plzně je to jen krátká cesta a během jednoho odpoledne tu lze spojit procházku, památky, výhledy, rotundu, Radyni i příběh místa, kde kdysi stála původní Plzeň.