Sucho uvěznilo mládě labutě v bahně. Záchranáři ho vrátili k rodině

Na jedné z vodních nádrží na Plzeňsku se v posledních dnech odehrála záchrana mláděte labutě. Rodina labutí s letošními mláďaty zůstávala na místě i poté, co se kvůli suchu v lokalitě a vodohospodářským opatřením vodní plocha výrazně zmenšila. Zbyla jen malá vodní část obklopená blátem.

Na problém upozornil muž, který nádrž pravidelně míjel. Když viděl, že se životní prostor ptáků rychle zmenšuje, obrátil se na Karla Makoně ze Záchranné stanice živočichů Plzeň. Ochránci následně vyrazili na místo.

Většina labutí se dokázala z problematické části přesunout. Jedno z letošních mláďat se ale podle oznámení na původním místě zaseklo a nedokázalo překonat překážky, které ho dělily od zbytku rodiny.

Do zásahu se zapojil tým plzeňské záchranné stanice. Záchranáři vstoupili do blátem naplněné nádrže, uvízlé mládě bezpečně dostali ven a spojili ho s ostatními labutěmi. Letní příběh tak skončil šťastně.

Případ zároveň připomíná širší problém menších vodních ploch. V době vysokých teplot a delších období bez vydatnějších srážek rychle vysychají zejména mělké tůně, okraje rybníků a malé nádrže. Právě taková místa jsou důležitá pro vodní ptáky, obojživelníky i hmyz. Když mizí voda a zůstává jen bláto, zvířata přicházejí o úkryt, potravu i bezpečný prostor pro mláďata.

Podle Českého hydrometeorologického ústavu byl červen 2026 v Česku teplotně silně nadnormální. Druhá polovina měsíce přinesla extrémní horkou vlnu a z odtokového hlediska byl červen ve všech hlavních povodích podprůměrný až výrazně podprůměrný. Stav mělkých podzemních vod a vydatnost pramenů byly mimořádně podnormální.

Také Plzeňský kraj upozorňuje na opakující se projevy sucha na stavu podzemních i povrchových vod. V krajině proto vznikají opatření, která mají pomoci vodu déle zadržet. Jedním z příkladů jsou nové tůně v přírodní památce Kařezské rybníky na Rokycansku, které mají vytvořit lepší podmínky pro mokřadní ptáky, obojživelníky a vodní hmyz.

Ochránci přírody připomínají, že lidé by se do záchrany volně žijících zvířat neměli pouštět bez konzultace s odborníky. U vodních ptáků může být rizikové bláto, nestabilní dno i stres zvířat. V podobných případech je proto vhodné kontaktovat záchrannou stanici a řídit se jejími pokyny.