Tvrdila, že ji pěstouni na Rokycansku v dětství ponižovali, tvrdě trestali a že čelila i nevhodným dotykům. Mladá žena se po letech obrátila na policii a následně až na Ústavní soud. Se svým oznámením ale neuspěla. Policie případ odložila, státní zástupci její stížnosti nevyhověli a pochybení neshledal ani Ústavní soud.
Ústavní soud odmítl stížnost mladé ženy romského původu z Plzeňského kraje, která tvrdila, že v dětství v pěstounské rodině na Rokycansku zažívala ponižování, nepřiměřené tresty a nevhodné dotyky ze strany pěstouna. Policie už případ dříve odložila s tím, že se nejedná o trestný čin; neuspěla ani její stížnost u státního zastupitelství.
Ústavní soud se věcí zabýval pod spisovou značkou IV. ÚS 3727/25 a usnesením z 12. srpna 2026 ústavní stížnost odmítl. Podle soudu postup policie a žalobců nepřekročil hranice ústavnosti a žena neprokázala, že by došlo k porušení jejích základních práv.
Žena uvedla, že pěstouni, kteří se starali o ni a jejího bratra–dvojče v době jejich nezletilosti, nezajistili bezpečné a stabilní rodinné prostředí. Popisovala tvrdý režim, velké množství domácích prací a povinnosti spojené s provozem hospody, kterou pěstouni měli. Podle ní na ni byl kladen nepřiměřený tlak, který situaci zhoršil až k sebepoškozování.
Ve stížnosti také napsala, že ji pěstounka slovně shazovala, vyhrožovala návratem do zařízení a zneužívala její romský původ. Zmiňovala omezení soukromí a tresty, které považovala za ponižující. Součástí oznámení byla i výhrada vůči pěstounovi, u něhož popisovala nevhodné chování včetně dotyků.
Případem se zabývali kriminalisté z Rokycanska. Policie dospěla k závěru, že prověřování neprokázalo podezření z trestného činu, a věc odložila. Žena se proti tomu bránila stížností, kterou postupně řešilo okresní a krajské státní zastupitelství — ani u nich neuspěla.
Poté podala ústavní stížnost. Namítala mimo jiné, že se orgány činné v trestním řízení podle ní nedostatečně vypořádaly se všemi okolnostmi případu, a také že se policie při prověřování k ní nechovala správně.
Ústavní soud v usnesení připomněl, že není instancí, která by znovu vedla dokazování a přehodnocovala skutkové závěry policie a státního zastupitelství. Posuzuje především, zda postup státu nevybočil z mezí daných ústavou.
V tomto případě soud takové vybočení neshledal, a stížnost proto odmítl. Plné znění rozhodnutí je dostupné například v právních databázích, mimo jiné pod spisovou značkou IV. ÚS 3727/25. Vyhledávat lze také přes oficiální stránku Ústavního soudu.