V kraji žije přes 82 tisíc cizinců, nejvíce v historii. Přibývají Ukrajinci, Filipínci a Mongolové

Plzeňský kraj má na konci roku 2025 téměř třikrát více cizinců než před deseti lety. Největší nárůst přinesla válka na Ukrajině. Vedle tradičně silných skupin, jako jsou Ukrajinci, Slováci nebo Vietnamci, jsou v kraji čím dál častěji k vidění také Filipínci a Mongolové.

Podle předběžných údajů cizinecké policie žilo v Plzeňském kraji k 31. prosinci 2025 celkem 82 403 cizinců s trvalým nebo dlouhodobým pobytem, včetně osob s mezinárodní ochranou. V celorepublikovém srovnání jde o čtvrtý nejvyšší počet. V přepočtu na obyvatele je kraj dokonce druhý po Praze: cizinci tvoří 13,4 % místní populace.

Nejvíce cizinců se soustředí v okrese Plzeň-město. Na konci roku jich tam úřady evidovaly přes 45 tisíc, tedy téměř 55 procent všech cizinců v kraji. V samotné Plzni tak cizinci tvoří více než pětinu stálých obyvatel.

Skok po začátku války, pak krátký pokles

Růst v poslední dekádě nejvíce urychlil ozbrojený konflikt na Ukrajině. Mezi lety 2021 a 2022 se počet cizinců v kraji téměř zdvojnásobil, zejména díky přílivu Ukrajinců. V roce 2023 celkový počet mírně klesl, část lidí se vrátila domů. Od roku 2024 ale čísla znovu rostou. Mezi lety 2024 a 2025 přibylo v kraji 1 776 cizinců, tedy o 2,2 %.

Ukrajinská migrace změnila i pohlavní složení cizinců. Před rokem 2022 v kraji převažovali muži, typicky z důvodu pracovních migrací. V letech 2022 a 2023 jich ale přicestovalo více žen. V roce 2025 se poměr opět otočil: muži tvořili přes 52 % cizinců v kraji.

Většina lidí je mimo EU, dominuje Ukrajina

Na konci roku 2025 pocházelo v Plzeňském kraji 78,5 % cizinců ze zemí mimo Evropskou unii. Největší skupinu tvoří Ukrajinci (60,8 %), zhruba desetinový podíl mají Slováci. Následují Vietnamci (7,9 %), Bulhaři (3,8 %) a Rumuni (3,6 %).

Celorepublikově bylo k 31. prosinci 2025 evidováno 1 131 197 cizinců, meziročně o 37 108 více. Více než polovinu v Česku tvořili občané Ukrajiny.

Proč přibývá Filipínců a Mongolů

V kraji se v posledních letech zřetelněji objevují také Filipínci a Mongolové. Ještě před deseti lety šlo spíše o okrajové počty. Dnes se u nich častěji hovoří o vazbě na ekonomickou migraci a nábor pracovníků přes Program kvalifikovaný zaměstnanec.

Stát pro tento program nastavil i kvóty na žádosti o zaměstnanecké karty. Od 1. ledna 2024 platí pro Filipíny 10 300 míst a pro Mongolsko 3 170 míst ročně.

Němců ubylo, hlavně po covidu

Opačný vývoj je u Němců. Jejich počet se od roku 2016 snížil na méně než polovinu. Největší propad nastal mezi lety 2020 a 2021, kdy se počet Němců v kraji skokově snížil téměř o 40 procent. Podle statistik mohl hrát roli i dopad covidových omezení. V posledních letech se jejich počty drží mírně nad hladinou jednoho tisíce.

„Pracovní“ Tachovsko

Druhým okresem s nejvyšším počtem cizinců v Plzeňském kraji je Tachovsko. Na konci roku 2025 tam žilo 10,9 tisíce cizinců. V přepočtu na obyvatele jde o 18,8 %, což je po Praze a Plzni-městě třetí nejvyšší podíl mezi okresy v Česku. Tahákem jsou hlavně průmyslové zóny podél dálnice D5.

Na opačném konci žebříčku je Rokycansko, kde žilo 4 535 cizinců. Nejnižší podíl má Plzeň-sever (5,8 %).

Kde mají silné postavení Vietnamci

V příhraničních okresech Tachov a Domažlice jsou po Ukrajincích druhou největší skupinou Vietnamci. Na Domažlicku tvoří téměř čtvrtinu všech evidovaných cizinců. Na Tachovsku se zároveň mezi pěti nejčastějšími státními občanstvími objevují i Filipínci. V okresech Domažlice a Klatovy je naopak vidět vyšší podíl občanů z Německa.

Téma vývoje počtu cizinců patří dlouhodobě mezi sledované zprávy Plzeň. V příštích měsících se ukáže, zda se růst udrží i po dalších změnách kolem dočasné ochrany a pracovních náborů.