V PLZEŇSKÉM KRAJI NENÍ DOST ÚKRYTŮ PRO VŠECHNY. KAM SE SCHOVAT PŘI KRIZOVÉ SITUACI?

Zájem o to, kde a jak se lidé mohou ukrýt v krizové situaci v posledních týdnech roste. Ministerstvo vnitra a generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR proto v úterý 3. března 2026 zveřejnily přehled nejčastějších dotazů a odpovědí. Téma se týká i Plzně a celého Plzeňského kraje, kde je síť stálých krytů nerovnoměrná a pro většinu obyvatel je v praxi klíčové hlavně rychlé ukrytí v budovách.

Kolik je v Česku stálých úkrytů

Podle hasičů je v Česku v současnosti necelých 1 600 stálých úkrytů. Dohromady mají kapacitu zhruba pro 310 tisíc lidí.

Další možnosti nabízejí velké podzemní stavby. Ochranný systém pražského metra má teoretickou kapacitu pro 332 tisíc osob. Strahovský tunel by podle hasičů pojmul asi 15 tisíc lidí.

Jaká je situace v Plzni a Plzeňském kraji

V Plzni je situace přehlednější než v řadě menších měst v kraji, protože město zveřejňuje mapu stálých krytů civilní ochrany. Každý si v ní může vyhledat adresu a najít nejbližší kryt v rámci města. K dispozici je také aktuální přehled stálých úkrytů na území Plzně včetně adres a kapacit (HZS Plzeňského kraje jej uvádí jako přehled staveb civilní ochrany v Plzni k 16. 2. 2026).

V ostatních částech Plzeňského kraje je klíčové vědět dvě věci: zaprvé, že evidenci staveb určených k ochraně obyvatelstva vedou obecní úřady, a zadruhé, že evidenci stálých úkrytů civilní ochrany vede HZS kraje. Prakticky to znamená, že konkrétní informace pro váš dům, ulici nebo obec získáte nejrychleji přes místní samosprávu (obec/město) nebo krajské hasiče. U menších obcí často platí, že se při nevojenských mimořádných událostech počítá spíše s ukrytím v budovách a s pokyny IZS než s okamžitým přesunem do „klasického“ krytu.

Pokud jste v Plzni, vyplatí se znát aspoň dva „rychlé“ kroky: mít uložené odkazy na mapu krytů a vědět, kde je ve vašem domě nejbezpečnější místo pro improvizované ukrytí (typicky sklep, suterén, vnitřní chodba bez oken). Pokud jste mimo Plzeň, zjistěte si kontakty na krizové řízení obce a sledujte její komunikační kanály – právě obec má v praxi zásadní roli při varování, informování, evakuaci a organizaci ukrytí.

Proč úkrytů není víc a proč se s nimi nepočítá

Hasiči upozorňují, že ani v Česku, ani ve většině států nikdy neexistoval systém stálých úkrytů pro většinu obyvatel. Tyto prostory se navrhovaly hlavně pro ochranu před účinky zbraní hromadného ničení a začaly se stavět zhruba od 50. let. Nevznikaly rovnoměrně po celém území, ale hlavně tam, kde se tehdy předpokládalo vyšší riziko.

Nejvíc stálých úkrytů bylo k dispozici v roce 1995; i tehdy šlo přibližně o kapacitu pro desetinu obyvatel. Od té doby jejich počet klesal. Podle hasičů se na tom podepsala privatizace budov, v nichž úkryty byly, a také vysoké náklady na údržbu a povinné revize — ty platí vlastník objektu.

Stálé úkryty navíc nelze „otevřít ze dne na den“. Jejich příprava trvá dlouho, v některých případech týdny i déle. Nehodí se ani pro časté typy mimořádných událostí v Česku, například pro povodně.

Navýšení kapacit stát neplánuje

Zvyšovat kapacity stálých úkrytů tak, aby odpovídaly počtu obyvatel, se podle ministerstva a hasičů neplánuje. Důvody jsou finanční i časové. Odhadované náklady se pohybují kolem 6 bilionů korun a výstavba by trvala desítky let.

Česko spoléhá na budovy a improvizované ukrytí

Ukrytí lidí se podle hasičů opírá hlavně o jiné postupy než o stálé úkryty. V praxi jde především o využití ochranných vlastností budov, tedy takzvané improvizované ukrytí. Typicky to znamená zůstat uvnitř a podle situace omezit průnik nebezpečných látek do objektu — například utěsněním oken a dveří, vypnutím ventilace a přesunem do vnitřních místností na odvrácené straně od zdroje ohrožení.

Pro válečný stav se počítá i s improvizovanými úkryty v užším slova smyslu. Jde o předem vytipované prostory, které se následně upraví a zodolní. Patří sem třeba podzemní prostory, garáže větších objektů, podzemní části obytných domů nebo tunely. Stálé úkryty jsou až další možností.

Chystá se úprava pravidel a nové varování

Ministerstvo vnitra a generální ředitelství HZS uvádějí, že po změnách v bezpečnostních dokumentech státu připravují úpravy pravidel pro systém ukrytí i pro samotné úkryty. Dokončují také novou koncepci ochrany obyvatelstva. Ta má klást větší důraz na varování, informování, ukrytí, prostředky individuální ochrany a evakuaci.

Hasiči rovněž připravují projekty pro rychlejší informování obyvatel, mimo jiné zavedení systému Cell Broadcast. Zmiňují i vzdělávací aktivity pro veřejnost, například formou Center nebo Městeček bezpečí v jednotlivých krajích.

Kde hledat mapu úkrytů pro Plzeň a Plzeňský kraj

Pro obyvatele Plzně je nejrychlejší cestou městská mapová aplikace krytů civilní ochrany, kde lze vyhledat adresu a zobrazit nejbližší stálý kryt. Krajští hasiči zároveň uvádějí informace k ukrytí a odkazují na přehled stálých úkrytů na území města Plzně (včetně kapacit) i na obecné zásady improvizovaného ukrytí.

Pro obce mimo Plzeň platí, že nejkonkrétnější informace o evidovaných stavbách civilní ochrany, možnostech ukrytí a místních postupech poskytne obecní úřad. V krizové situaci je ale vždy rozhodující aktuální pokyn složek integrovaného záchranného systému a konkrétní charakter ohrožení.

Co hasiči doporučují mít doma připravené

HZS lidem doporučuje připravit se dopředu hlavně na situace, kdy se může na delší dobu zhoršit dostupnost běžných služeb. Praktický základ tvoří potraviny alespoň na tři dny pro všechny členy domácnosti, pitná voda ideálně nejméně 2 litry na den na osobu a spolehlivý zdroj informací i při výpadku proudu, například rádio na baterie, na solární energii nebo na klik (včetně náhradních baterií).