Lesníci v městských lesích v Plzni ponechávají stát zhruba 150 starých nebo poškozených stromů, které slouží jako útočiště pro houby, hmyz, ptáky i drobné savce. Takzvané habitatové stromy zároveň pomáhají zlepšovat mikroklima a podporují přirozenou obnovu lesa.
V městských lesích v Plzni lesníci nechávají stát zhruba 150 starých nebo poškozených stromů. Jde o tzv. habitatové stromy: jejich dřevo postupně odumírá a stává se domovem pro další organismy – od hub a hmyzu po ptáky a drobné savce. Město o postupu informovalo v pátek 17. dubna 2026.
Takové stromy podle lesníků pomáhají i tam, kde se po těžbě otevřela holina. Dělají stín, brzdí vítr a zlepšují mikroklima. Díky tomu se les snáze obnovuje a je stabilnější. Pro Plzeň i celý Plzeňský kraj jde o další krok k udržení druhové pestrosti v krajině – téma, které dlouhodobě sledují i naše zprávy Plzeň.
Správa veřejného statku města Plzně (SVSMP) vytipovala stromy napříč svými lesy. Podle náměstka primátora Aleše Tolara je vybírali tak, aby si jich všimli i lidé na procházce – často proto stojí u cest a stezek. Smysl je jednoduchý: návštěvníci nedomnívají, že jde o „zapomenuté“ poškozené dřevo, ale o záměrně ponechaný strom, který v lese ještě poslouží.
„Habitatové stromy jsou označeny písmenem H a číslicemi kvůli evidenci.“Ladislav Jára, SVSMP
Lesníci vysvětlují, že jde nejčastěji o stromy poškozené například odlomenou větví nebo bleskem. Do rány se časem usadí houby, dřevo měkne a nastupují další druhy. V měkčím dřevě pak snáze vznikají dutiny, které využívají například datlovití ptáci nebo sovy.
Označené stromy budou podle města průběžně kontrolovat, především tam, kde stojí u frekventovaných tras. Pokud by se některý z nich stal pro lidi rizikový, lesníci zasáhnou. Kácení má být až krajní možností. Cílem je nechat stromy „dožít“ a využít jejich přirozenou roli v lese co nejdéle.
Město vlastní a spravuje rozsáhlé lesní pozemky. Podle SVSMP jde o více než 4 100 hektarů na 52 katastrálních územích v okolí Plzně a v dalších obcích regionu. Část těchto lesů má zároveň výraznou rekreační funkci. SVSMP je navíc zapojena do certifikace udržitelného hospodaření v lesích systému PEFC.
Plzeňští lesníci chtějí požádat o podporu z programu Ministerstva zemědělství, který se zaměřuje na zachování habitatových stromů. Podle vedoucího referátu lesního hospodářství Ladislava Járy však peníze nejsou hlavním motivem. Podstatné je, že v lese zůstane více života – a s ním i větší odolnost prostředí.
Podobný přístup používá město i v parcích. V Borském parku, na Homolce, u Košuteckého jezírka a na dalších místech nechává stát tzv. doupné stromy. Jde o bezpečná torza bez suchých větví. Jejich dutiny jsou podle vedoucího oddělení péče o dřeviny SVSMP Petra Kutáka útočištěm pro hmyz, pavouky i větší druhy. V Borském parku v nich podle něj hnízdí například datel černý a využívají je i netopýři.