Před Studijní a vědeckou knihovnou ve Smetanových sadech začala 2. listopadu výstava Evropské projekty, které mění Plzeň. Přibližuje projekty od klimatu přes dopravu po bezpečnost a digitální dvojče, které město testuje v reálném prostředí. Město díky nim získává data pro lepší rozhodnutí o veřejném prostoru i krizové připravenosti.
Na prostranství před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje ve Smetanových sadech začala v pondělí 2. listopadu 2026 výstava Evropské projekty, které mění Plzeň. Představuje, na čem město spolu s evropskými partnery pracuje — od adaptace na změnu klimatu přes dopravu až po bezpečnostní technologie a digitální modely města.
Expozice ukazuje projekty, které Plzeň nejdřív zkouší v reálném prostředí. Podle města je společným jmenovatelem těchto aktivit práce s daty, testování a ověřování řešení dřív, než se případně rozšíří do praxe. Výstava ve Smetanových sadech potrvá do konce listopadu 2026.
Správa informačních technologií města Plzně (SIT) uvádí, že evropské projekty radnici přinášejí především konkrétní podklady pro rozhodování. Město tak může sledovat například přehřívání různých povrchů v létě, dopravní pohyb v okolí škol nebo změny v chování lidí při úpravách veřejných prostranství.
„Řekněme, že západočeská metropole je v tomto smyslu takovou živou laboratoří na ověřování různých hypotéz.“ Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně
Výstava připomíná i věci, které už si lidé v Plzni mohli všimnout. Patří k nim například „školní ulice“ v Černicích a webové platformy cestadoskoly.plzen.eu a skolniulice.plzen.eu. Ty vznikly v rámci projektu CLIMABOROUGH, který se zaměřuje na to, jak města zvládají dopady klimatických změn.
Dalším příkladem je simulace krizového scénáře v inovačním centru TechTower. Souvisí s projektem SPARROW, který řeší záložní komunikaci pro složky integrovaného záchranného systému pro případ výpadku internetu nebo elektřiny.
V expozici se objevují i další témata, která se v posledních letech v Plzni skloňují čím dál častěji: digitální dvojče využitelné při plánování změn ve městě, modelování dopravy nebo práce se senzory. Zmiňovány jsou také herní simulace dopravních scénářů, energetické studie a připravované akce pro veřejnost a odborníky v TechToweru.
Podle projektové manažerky SIT Martiny Surynkové není jednoduché v evropských projektech uspět. Úspěšnost žadatelů se podle ní běžně pohybuje kolem 10 procent.
Foto: Správa informačních technologií města Plzně