Vláda chce zrušit odbor pro lidská práva. Plzeňské organizace bijí na poplach

Organizace z Plzně a Plzeňského kraje, které dlouhodobě pomáhají lidem se sociálním a zdravotním znevýhodněním, kritizují plán vlády zrušit Odbor pro lidská práva a ochranu menšin na Úřadu vlády. Varují, že stát tím oslabí místo, které dosud drželo pohromadě témata přesahující jednotlivá ministerstva.

Podle organizací může změna dopadnout především na lidi, kteří už dnes narážejí na špatně dostupnou pomoc, složitá pravidla a roztříštěný systém. V praxi totiž jejich problémy často nejdou oddělit na sociální služby, zdravotnictví, školství, bydlení nebo zaměstnání. Vše spolu souvisí.

Odbor má skončit k 1. červenci 2026. Jeho agenda se má rozdělit mezi čtyři ministerstva. Kabinet změnu zdůvodňuje snahou o větší efektivitu a odstranění duplicit.

Souvislosti lze dohledat také na webu vlády. K tématu se vztahuje například stránka zmocněnkyně vlády pro lidská práva, přehled členů Rady vlády pro lidská práva, programové prohlášení vlády a také přepis tiskové konference po jednání vlády z 25. května 2026, kde premiér popisoval úpravy původního plánu.

Problémy lidí nejdou rozdělit podle ministerstev

Ve společném prohlášení organizace z Plzně upozorňují, že v každodenní praxi řeší případy, které zasahují do více oblastí najednou. Jeden člověk může současně potřebovat sociální službu, zdravotní péči, podporu ve škole, pomoc s bydlením, zaměstnáním nebo právní ochranou.

Právě proto podle nich dává smysl, aby lidskoprávní a menšinová témata měla silné zázemí přímo na Úřadu vlády. Tedy na místě, které dokáže propojovat jednotlivé resorty a držet odpovědnost za témata, která se nevejdou jen pod jedno ministerstvo.

Rozdělení agendy mezi několik úřadů podle kritiků hrozí rozmělněním odpovědnosti. Místo jasného řízení může vzniknout stav, kdy budou lidé v obtížné situaci znovu posíláni „od jedněch dveří ke druhým“.

Sociální služby jsou už dnes pod tlakem

Organizace zároveň upozorňují na dlouhodobé podfinancování sociálních služeb. V řadě míst podle nich chybějí kapacity i na nejnaléhavější případy. Terénní pracovníci, poradny a podpůrné služby přitom často zachytávají problémy dříve, než přerostou v mnohem vážnější a dražší situace.

Kritizují také nízké ohodnocení pracovníků v sociálních službách. Přestože jde o kvalifikovanou a psychicky náročnou práci s vysokou odpovědností, v některých regionech berou tito lidé méně než pracovníci v nekvalifikovaných pozicích v průmyslu.

Podle organizací proto není vhodná doba na další zásah do systému bez širší odborné debaty. Vládu vyzývají, aby přesun agend pozastavila a o budoucnosti lidskoprávní a menšinové politiky jednala s lidmi z praxe.

Žádají debatu místo změn od stolu

Plzeňské organizace požadují, aby změny nevycházely pouze z reorganizačních tabulek. Podle nich je nutné zapojit sociální služby, poradny, obce, kraje, odborníky i neziskový sektor. Právě tito lidé podle nich nejlépe vědí, jak se státní rozhodnutí promítají do života konkrétních klientů.

Varují, že bez silného nadresortního vedení se pomoc nezjednoduší. Naopak může být méně přehledná a ještě hůře dostupná pro lidi, kteří se už dnes v systému ztrácejí.

Kritika přichází i z dalších míst

Plzeňská kritika zapadá do širší celostátní debaty. Proti přesunu agendy se ozvali také odborníci z vládních poradních orgánů. Podle dostupných informací podaly desítky členů vládních rad, výborů a pracovních skupin podmíněné rezignace. Pokud vláda rozhodnutí nezmění, část z nich chce skončit ke konci června.

Experti navrhují jiné řešení. Lidskoprávní agenda by podle nich měla zůstat silně ukotvena na Úřadu vlády, zatímco ministerstva by měla řešit hlavně operativní část, například administraci dotací.

V oblasti protidrogové politiky se objevuje také návrh na vytvoření samostatné národní agentury pro problematiku závislostí. Vládní web tuto oblast dlouhodobě eviduje v sekci Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí.

Znepokojení nad přesunem agendy vyjádřila také instituce veřejného ochránce práv. Ombudsman dlouhodobě upozorňuje na význam dobré správy, koordinace a ochrany práv lidí ve vztahu k úřadům. Více informací zveřejňuje web veřejného ochránce práv.

Vláda mluví o efektivitě, kritici o oslabení pomoci

Vláda opakuje, že cílem změny je zefektivnit fungování státu a odstranit duplicity mezi Úřadem vlády a ministerstvy. Po kritice premiér Andrej Babiš oznámil, že přímo pod premiérem mají vzniknout dvě kanceláře — jedna pro lidská práva a ochranu menšin a druhá pro duševní zdraví a závislosti. Pod Úřadem vlády má podle jeho vyjádření zůstat také nadresortní koordinace části agend.

Vládní zmocněnkyní pro lidská práva je Taťána Malá. Podle vládního webu je místopředsedkyní Rady vlády pro lidská práva, Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, Rady vlády pro národnostní menšiny, Rady vlády pro nestátní neziskové organizace, Vládního výboru pro osoby se zdravotním postižením a Rady vlády pro rovnost žen a mužů.

Plzeňské organizace ale varují, že samotný přesun agendy mezi ministerstva problém nevyřeší. Podle nich je nutné zachovat silné místo, které bude schopné propojovat resorty a hlídat, aby se při rozhodování neztrácel pohled na konkrétní lidi.

Právě ti by podle kritiků mohli dopady změny pocítit nejvíce. Lidé v sociální nouzi, lidé se zdravotním postižením, menšiny nebo rodiny v obtížné situaci často potřebují pomoc, která se netýká jen jednoho úřadu. Pokud se systém ještě více rozdělí, může být cesta k pomoci složitější.

Pro Plzeň a celý Plzeňský kraj nejde jen o vzdálenou debatu z Prahy. Téma se přímo dotýká sociálních služeb, poraden, terénních pracovníků i organizací, které každý den pomáhají lidem v obtížných životních situacích.