Vláda škrtá peníze národním parkům, nejvíc to odnesou Šumava a Krkonoše

Rozpočet dvou největších českých národních parků má letos výrazně klesnout. Nejtvrdší dopad postihne Národní park Šumava, který zasahuje do Plzeňského kraje a patří k hlavním turistickým atrakcím regionu. Podle vedení parku se škrty mohou promítnout do péče o území, řešení kalamit i do služeb pro návštěvníky.

Správy parků informovalo ministerstvo životního prostředí vedené Petrem Macinkou (Motoristé), že Šumava má letos ze státního rozpočtu dostat na provoz zhruba 107,6 milionu korun. Loni to bylo 182 milionů. Vedení parku upozorňuje, že tak velký propad se bez dopadu na běžný chod správy neobejde.

V praxi se podle správy mohou škrty dotknout investic do turistického zázemí, údržby infrastruktury a také kapacit, které park drží pro mimořádné situace. Zmiňuje se i možné omezení podpory vlastního hasičského zázemí, které je klíčové zejména při požárech v těžko přístupném terénu.

Do situace vstupuje i to, že státní rozpočet zatím není schválený a příspěvkové organizace pracují v rozpočtovém provizoriu. Parky proto počítají s tím, že část výpadku budou muset pokrýt z rezerv. Ty ale nejsou neomezené.

Krkonoše počítají s vyčerpáním rezerv

Škrty řeší také Krkonošský národní park (KRNAP). Zatímco loni činila provozní dotace přibližně 145,4 milionu korun, pro letošek má park avizováno asi 111,1 milionu. Správa KRNAP upozorňuje, že kvůli tomu může během roku sáhnout prakticky na celý rezervní fond, který si budovala zhruba patnáct let.

Rezervy mají sloužit především na výdaje, které se špatně plánují dopředu — například při větrných a sněhových škodách, kůrovcových vlnách nebo jiných mimořádných událostech. Správa parku chce s ministerstvem dál jednat. Podle ní se úspory mohou promítnout do péče o území i do turistické infrastruktury a další škrty by už znamenaly omezení některých činností.

Čísla: největší propad u Šumavy

Podle návrhů pro rok 2026 má být celkový provozní příspěvek pro čtyři národní parky nižší nejen oproti roku 2025, ale i oproti dřívějšímu návrhu. Přehled návrhů v milionech korun:

Šumava: 2025 – 182 / 2026 (dřívější návrh) – 143,5 / 2026 (současný návrh) – 107,6
KRNAP: 2025 – 145,4 / 2026 (dřívější návrh) – 145,5 / 2026 (současný návrh) – 111,1
České Švýcarsko: 2025 – 80,9 / 2026 (dřívější návrh) – 82,7 / 2026 (současný návrh) – 79,7
Podyjí: 2025 – 38,4 / 2026 (dřívější návrh) – 37 / 2026 (současný návrh) – 37,6
Celkem: 2025 – 446,7 / 2026 (dřívější návrh) – 408,7 / 2026 (současný návrh) – 336

U Šumavy jde meziročně o pokles zhruba o dvě pětiny, u KRNAP přibližně o čtvrtinu. Pro region to může znamenat tlak na služby, které jsou pro návštěvníky samozřejmé: údržbu tras, vybavení pro turisty nebo rychlou reakci při krizích. Šumava je přitom pro Plzeň a okolí jedním z hlavních cílů výletů i delších pobytů.

Ministerstvo tvrdí, že parky mají jiné zdroje

Ministerstvo zdůrazňuje, že správy parků nejsou odkázané jen na státní příspěvek. Část peněz získávají vlastní činností, čerpají evropské dotace a dostávají i účelové příspěvky. Zároveň ale zaznívá, že i účelové příspěvky mají letos klesnout. To může pocítit například Národní park České Švýcarsko, který podle své správy bude muset více sáhnout do rezerv mimo jiné kvůli nákladům spojeným s obnovou území po požáru z roku 2022 a kvůli spolufinancování projektů.

Současný návrh rozpočtu vyvolal ostrou kritiku části opozice i ekologických organizací. Aktivisté varují, že jde o postup, který má správy parků dlouhodobě finančně vyčerpat a oslabit ochranu přírody i výkon státní správy. V debatě se opět objevuje i téma kapacit stráže přírody a rizika poškozování chráněných míst vandalismem.

V Krkonoších se zároveň řeší, kde hledat další peníze, pokud by se jednání s ministerstvem nevedla úspěšně. Správa parku uvádí, že zvýšení těžby dřeva bere jen jako krajní možnost, a připomíná, že zásahy v lesích se řídí schváleným lesním hospodářským plánem.

Pro čtenáře sledující zprávy Plzeň je klíčové především to, co bude se Šumavou v sezoně. Park je pro obce v Pošumaví i pro šumavskou část Plzeňského kraje zdrojem návštěvnosti. Jakékoli omezení provozu, údržby nebo investic se může časem promítnout do pohodlí turistů i do bezpečnosti při mimořádných událostech.