ZEMŘEL JAROSLAV ZAPLETAL. PLZEŇ PŘIŠLA O VÝRAZNÉHO MALÍŘE, PEDAGOGA A ZAKLADATELE BIENÁLE KRESBY

Ve věku 88 let zemřel akad. malíř Jaroslav Zapletal, mimořádná osobnost českého i plzeňského výtvarného umění. Malíř, pedagog, scénograf, zakladatel Bienále kresby Plzeň a držitel Historické pečeti města Plzně patřil k autorům, kteří výrazně přesáhli hranice regionu. Naposledy své dílo představil letos na jaře v Západočeském muzeu.

Jaroslav Zapletal se narodil 16. září 1937 v Litovli. Do Plzně přišel na začátku 60. let a město se pro něj stalo zásadním životním i tvůrčím prostorem. Působil jako jevištní a kostýmní výtvarník v Divadle J. K. Tyla, později se věnoval volné tvorbě, grafickému designu, pracím do architektury a dlouhá léta také pedagogické činnosti.

Za svou práci získal řadu českých i mezinárodních ocenění. V roce 1997 mu byla udělena Pečeť města Plzně za výtvarnou tvorbu a umělecké aktivity. Byl také jedním ze zakladatelů Unie výtvarných umělců Plzeňské oblasti, kterou řadu let vedl, a stál u zrodu Bienále kresby Plzeň, významné přehlídky, která dokázala dostat jméno Plzně do mezinárodního výtvarného kontextu.

Z Litovle přes Prahu do Plzně

Po studiích na Vysoké škole pedagogické v Praze a následně na Divadelní fakultě Akademie múzických umění, kde se věnoval scénografii, působil krátce v Horáckém divadle v Jihlavě. V roce 1962 uspěl v konkurzu na místo výtvarníka v plzeňském Divadle J. K. Tyla. Tím se podle jeho vlastních slov rozhodlo, že Plzeň bude jeho městem.

V rozhovoru pro REGIONPLZEN.CZ letos vzpomínal, že Plzeň se v jeho životě objevila „náhodou, nebo možná osudem“. Vedle profesní příležitosti v divadle hrálo roli i osobní zázemí, protože jeho budoucí žena pocházela právě z Plzně.

Plzeň 60. let pro něj nebyla líbivou kulisou. Naopak. Město poznamenané průmyslem, kouřem a šedivostí Škodovky se mu zpočátku jevilo jako tvrdý kontrast k Hané, kde vyrůstal. Právě tato zkušenost se ale později otiskla i do jeho obrazů a kreseb.

Od divadelních scén k ekologické malbě

Zapletalova tvorba byla mimořádně široká. Zahrnovala kresbu, grafiku, malbu, objekty, scénické návrhy, práce do architektury i velkoformátovou computerovou grafiku. V rané tvorbě se výrazně objevovala inspirace matematikou, deskriptivní geometrií a kosmologií. Nebyla to náhoda: matematika a výtvarná výchova patřily k jeho původnímu studijnímu zázemí.

V 70. letech se jeho volná tvorba na čas odmlčela. Důvodem byly i normalizační poměry. Zapletal později otevřeně říkal, že styl jeho prací ze 60. let byl pro tehdejší režim nepřijatelný a že nechtěl tvořit jen „do šuplíku“. Místo malování se tehdy věnoval studiu antické a středověké filozofie, které později zúročil v dalších obrazech, kresbách i grafikách.

K volné tvorbě se vrátil až na přelomu 70. a 80. let, už jako jiný autor. Začal pracovat se strukturami, plastickým povrchem a materiálovými stopami. Z této proměny vyrostla i jeho ekologická malba, v níž reagoval na znečištěnou krajinu, průmyslovou Plzeň, erozi, popraskané povrchy a napětí mezi přírodou a civilizací.

V rozhovoru pro REGIONPLZEN.CZ popsal, že ho zajímaly struktury znečištěné řeky, eroze v půdě, popraskaný asfalt nebo město vrůstající do krajiny. V jeho obrazech se tak civilizační stopa stávala součástí výtvarného jazyka.

Pedagog, který trval na řemesle

Od roku 1978 působil na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty v Plzni, později spojené se Západočeskou univerzitou. Studentům předával nejen znalosti výtvarných technik, ale také důraz na řemeslo, kompozici, práci s barvou a širší kulturní přehled.

Odmítal představu, že ke kvalitnímu dílu stačí pouze nápad nebo legenda kolem něj. Podle Zapletala musí mít výtvarník zvládnuté základy kresby, perspektivy, figury i kompozice, aby dokázal myšlenku přesvědčivě vyjádřit bez nutnosti dlouhého vysvětlování.

Na Západočeské univerzitě působil až do roku 2010. Pro řadu studentů a mladších výtvarníků byl nejen pedagogem, ale také výraznou autoritou plzeňského kulturního prostředí.

Bienále kresby a práce pro plzeňskou výtvarnou scénu

Po roce 1989 patřil Jaroslav Zapletal k lidem, kteří se aktivně zapojili do obnovy profesního života výtvarníků. Byl jedním ze zakladatelů Unie výtvarných umělců Plzeňské oblasti a více než třináct let stál v jejím čele. V letech 1993 až 1995 působil také jako předseda celorepublikové Unie výtvarných umělců České republiky.

Zásadním počinem bylo Bienále kresby Plzeň. Myšlenka vznikla v 90. letech z potřeby připomenout kresbu jako samostatné a silné médium. Z původně lokální přehlídky se postupně stala mezinárodní akce, do jejíchž porot usedaly výrazné osobnosti světového výtvarného dění a účastnily se jí stovky autorů z různých zemí.

Katedrály, computerová grafika a poslední souborná výstava

Na přelomu tisíciletí se Zapletal výrazně vrátil k tužkové kresbě. Vytvořil soubor inspirovaný gotickými katedrálami, jejich architekturou, sochařskou výzdobou, chrliči a maskarony. Tyto práce získaly mezinárodní ohlas, mimo jiné i ocenění na Biennale internationale d’art miniature v kanadském Québecu.

V posledních letech se věnoval především velkoformátové computerové grafice. Inspiraci čerpal ze středověké a renesanční filozofie, etiky, biblických příběhů, mýtů a otázek po smyslu lidského života.

Veřejnost měla naposledy možnost vidět jeho tvorbu na jaře 2026 v Západočeském muzeu v Plzni. Výstava Jaroslav Zapletal - souborné dílo 1962-2026 představila průřez jeho tvorbou od příchodu do Plzně až po současnost. Zahrnovala obrazy, objekty, grafiky, kresby, scénické návrhy, práce do architektury i digitální grafiky.

Umění jako součást běžného života

Jedním z motivů, které se v jeho posledním velkém rozhovoru pro REGIONPLZEN.CZ vracely, byla představa, že umění není uzavřené pouze v galeriích. Zapletal připomínal, že výtvarné myšlení se objevuje i ve věcech každodenního života, v architektuře, knižní grafice, logu, scéně, veřejném prostoru nebo v detailech, které často míjíme bez povšimnutí. A jaká byla odpověď na otázku "Co byste si přál, aby o vás jednou řekl návštěvník, který vás nikdy osobně nepoznal?"

Aby měl pocit, že mu moje díla měla co říct.Jaroslav Zapletal

Jaroslav Zapletal zůstává spojen s Plzní nejen jako autor výrazného a mnohovrstevnatého díla, ale také jako pedagog, organizátor a člověk, který pomáhal vytvářet prostor pro další výtvarníky. Jeho práce připomínají, že umění může být svědectvím doby, osobní výpovědí i tichým rozhovorem s divákem.

Image title