Tým specialistů na parazity se výzkumu na Velkém Boleveckém rybníku věnuje již od doby, co se objevily první ověřené problémy s cerkáriemi.
V roce 2014 se se specialisty spojili i členové plzeňského spolku DES OP, přičemž cílem je zajistit jim vždy co nejlepší servis, dodat co nejvíce vzorků a na oplátku získat co nejvíce informací o tom, co se na Boleváku vlastně děje v návaznosti na výskyt a pohyb vodního ptactva.
"V pátek se na lokalitě odebíraly vzorky trusu od labutí, lysek a divokých kachen. Bylo třeba ptáky odchytit, odebrat vzorek, odečíst ornitologický kroužek, zjistit jejich původ a případně jim ornitologický kroužek nasadit. Mimo jiné parazitologové měřili teplotu vody, hledali vodní šneky, procházeli rákosiny a sebrali velké množství materiálu. To vše probíhalo od deváté hodiny ranní do čtrnácté hodiny odpolední, přičemž na závěr tým vědců „smočil“ nohy na třech místech, kde bylo údajně prokázáno, že se cerkárie vyskytují i teď v zimě," líčí šéf DES OP Karel Makoň.
A co zatím víme s ohledem na labutě?
Ano, těch cca 30 až 60 labutí, ale i 100 – 200 lysek černých, 50 - 100 divokých kachen, x morčáků velkých, hoholů severních, čírek a kopřivek, které se na Bolevák slétají za potravou z celého kraje, republiky i sousedních zemí a zdržují se zde opravdu ve slušných počtech, jsou jedním z několika hlavních důvodů, proč se na Boleváku nedá v létě koupat!
"Takže ve finále nejde jen o labutě, ale i o většinu (minimálně několik desítek až stovek) vodních ptáků, kteří se zde nárazově či celoročně zdržují," vysvětluje Makoň.
Co s tím? "Ve finále máme jen dvě možnosti. Buď celý Bolevák zasíťovat (ideálně zastřešit) a pro vodní ptáky hermeticky uzavřít. A nebo přestat řešit neřešitelné a začít problém řešit přes jiný článek tohoto uzavřeného a perfektně fungujícího přírodního řetězce, na který jsme prostě my lidé ve své dokonalosti stejně krátcí a ani v duchu nás nenapadl," vysvětluje s nadsázkou. "A nebo tam opět nasypat pár metráků kaprů a nějakého toho amura a udělat z toho zase hnusnou zelenou břečku, ve které krom vánočních kaprů a sinic nic jiného nežije," dodává hořce.
