Před 30 lety se nad západními Čechami přehnala ničivá vichřice

Vichřice o rychlosti větru přes 150 kilometrů v hodině zdecimovala západ České republiky 23. listopadu roku 1984. Rychlost větru tehdy byla na některých místech vyšší, než při orkánech Kyrill a Emma z let 2007 a 2008, které mají lidé více v paměti. Také před 30 lety vichřice způsobila v lesích rozsá...

Cílená propagace v Plzni

Vichřice o rychlosti větru přes 150 kilometrů v hodině zdecimovala západ České republiky 23. listopadu roku 1984. Rychlost větru tehdy byla na některých místech vyšší, než při orkánech Kyrill a Emma z let 2007 a 2008, které mají lidé více v paměti. Také před 30 lety vichřice způsobila v lesích rozsáhlé polomy a napáchala velké škody na majetku. Odnesla tehdy například střechu nemocnice ve Stodu na Plzeňsku. Spoušť a zkázu po sobě zanechala i na energetických zařízeních.
Kolem Nepomuku jižně od Plzně vichřice zcela zničila vedení o napětí 110 kV v délce 3,8 kilometru a vedení o napětí 400 kV v délce šest kilometrů. Některé stožáry vysokého napětí vítr zcela zdemoloval, dva z nich měly poškozeny i masivní betonové základy. Další stovky poruch způsobila vichřice na vedení a zařízeních nízkého napětí. „Zmobilizovali jsme tehdy všechny dostupné provozní a montážní kapacity. Nejdříve jsme se museli pustit do zakotvování stožárů vysokého napětí, protože silný vítr neustával a hrozila další zřícení. Desítky pracovníků likvidovaly zdemolované stožáry,“ popisuje tehdejší události Jiří Běl, bývalý zaměstnanec západočeských elektráren, v současné době již v důchodu.
Úkol zněl jasně – zlikvidovat všechny následky vichřice v co nejbližším termínu. Provedl se soupis použitelných dílů a ze dvou až tří poničených stožárů se sestavil nový stožár. Mírně poškozené díly se odvážely na opravy a zároveň byly zhotoveny díly nové. Podařilo se také narychlo převézt stožáry ze staveniště vysokého napětí v Komořanech. „Původní termín dokončení likvidace následků byl stanoven na 5. prosince, nakonec se ale díky řadě operativních kroků podařilo uvést pod napětí vedení 400 kV už 2. prosince. Vánoce mohli lidé na Plzeňsku strávit u rozsvícených stromků,“ dodává Běl.

Podle statistik ČHMÚ přichází větrné kalamity pravidelně zhruba jednou za deset let. Česká republika tak zažila ničivou vichřici v letech 1929, 1955, 1967, 1976, 1984, 1990 a naposledy v letech 2007 a 2008 (orkány Kyrill a Emma). Dosud největší kalamitu ale způsobila právě vichřice v roce 1984. V lesích tehdy padlo 12 milionů kubíků dřeva, o dva miliony více než při orkánu Kyrill.


The Loop Jazz Club

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
ARCHIV ZPRÁV
ne 23.11.2014 10:13



0 +
 
Jarní servisní akce

Hlavní zprávy

 

ČEZ - Čistá energie zítřka