Po Středočeském, Pardubickém a Královehradeckém, má již i Karlovarský kraj povodňový plán zpracovaný v digitální podobě.
Aktualizací původního povodňového plánu z roku 2003 se nahromadilo mnoho mapových dat. Proto kraj přistoupil k jejich převodu do digitální podoby, což je uživatelsky výhodné i pro obce, které k tomuto účelu obvykle nemají speciální software.
Do digitálního povodňového plánu Karlovarského kraje byly navíc zakomponovány malé vodní nádrže III. a IV. kategorie (jedná se o nejmenší a nejméně nebezpečně nádrže - III. kategorie, například Tatrovice). Díky tomu byla vytvořena mapa obsahující oproti původním 1875 vodním plochám (údaj vodohospodářské mapy) cca 5500 vodních ploch. Do mapy bylo navíc doplněno sedm nových záplavových území. Karlovarský kraj je tak prvním krajem, který toto mapování provedl a zařadil do povodňového plánu. Celkové náklady na pořízení plánu činí 617 tisíc korun.
Celý plán je umístěn na jednom DVD nosiči a je spustitelný na jakémkoliv počítači bez potřeby instalace dalšího softwaru. Digitální povodňový plán Karlovarského kraje byl dokončen koncem února 2006 a bude sloužit nejen kraji, ale také především obcím a dalším subjektům.
Digitální povodňový plán se stal v posledních dvou letech nejrozšířenějším a nejucelenějším řešením problematiky povodňových plánů. Pravděpodobně nejvýznamnější novinkou je to, že koncem roku 2005 byl do aplikace převeden povodňový plán ČR. Tímto krokem došlo k zastřešení toku informací a jednotlivé aplikace si mohou předávat informace od celostátní úrovně povodňového plánu ČR až po povodňové plány obcí.
