Mladí lidé odcházející z dětských domovů patří mezi skupiny obyvatelstva nejvíce ohrožené sociálním vyloučením. Jejich výchozí postavení je nejen při vstupu na trh práce, ale i do samostatného života podstatně horší než u jejich vrstevníků z běžné populace. Projekt Krok do života navazuje na úspěšného předchůdce „Šance pro budoucnost“, který pomohl téměř stovce mladých lidí.
„Plzeňský kraj se proto rozhodl v započatém záměru pokračovat. Byl zpracován další projekt s názvem Krok do života 1, který bude navazovat na vytvořenou metodiku a jeho inovativnost spočívá v dalším rozvoji této metodiky a zaměření projektu i na děti mentálně postižené a sociálně handicapované,“ říká Jiří Struček, náměstek hejtmana pro oblasti školství, mládeže a sportu.
Potřeba vyplynula ze zkušeností z předchozího projektu. Plzeňský kraj tímto krokem opět reaguje na současnou situaci dětí odcházejících z ústavních zařízení a chce přispět ke zlepšení této složité etapy v životě mladých lidí, kteří opouštějí brány domova, vytvořením systému jejich celkové přípravy na běžný život a svým zaměřením přispět k rozvoji velmi důležitých klíčových kompetencí u těchto dětí. Projekt Krok do života 1 je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem, zapojit by se do něj mělo zhruba devadesát procent mladých lidí opouštějících dětské domovy v Plzeňském kraji. Doba jeho realizace je dva roky.
„Chtěl bych poděkovat všem, kteří se o děti starají, městům za vstřícnost a držím palce úspěchu celého projektu,“ dodává Jiří Struček.
Systém následné péče pro odcházející mládež z dětských domovů neexistuje a jejich vstup do samostatného života s absencí rodinného zázemí lze usnadnit pouze pomocí projektů.
„Právě děti z DD jsou tou ohroženou skupinou, které nemají vzory z rodiny, proto si velmi cením práce vychovatelů a děkuji jim za to, že se snaží nahradit dětem rodiny a připravit je při vstupu do života na to, aby nebyly „zraněny“ od okolního světa a byly schopny najít odpovědi na otázky Kde budu žít, kde pracovat, kdo mi pomůže,“ upřesňuje radní PK pro sociální věci Dagmar Terelmešová.
Mládež z dětských domovů, která se bude chtít sama zúčastnit programu, bude procházet nejdříve speciálními vzdělávacími programy v dětských domovech pod vedením speciálních pedagogických pracovníků. Zde se naučí dovednostem potřebným pro samostatnou existenci, hledání a udržení zaměstnání.
Při odchodu z dětského domova pak péči o mladé lidi (klienty) přeberou komunitní pracovníci, kteří jim pomáhají hledat a získat zaměstnání, začít samostatně bydlet ve startovacích bytech a naučit se tak základům samostatné existence. Tito pracovníci se již částečně podílejí na realizaci programu v dětském domově.
Pro komunitní pracovníky je zásadní věcí poznat své budoucí klienty již v době jejich pobytu v dětském domově a vybudovat s klientem vztahy definované vzájemnou důvěrou. Všichni si uvědomují, že sociální kurátor, který je ze zákona takovým mladým lidem k dispozici, tuto roli hrát nemůže. Jednak ho klienti osobně neznají, a tudíž k němu nemají potřebnou důvěru, jednak by se při kontaktu s kurátorem vystavovali nebezpečí společenské stigmatizace, vzhledem k tomu, že kurátorovou klientelou jsou především lidé po výkonu trestu či jinak ohrožení sociálním vyloučením. Komunitním pracovníkům budou opět nápomocni partneři projektu, kterými jsou příslušné úřady práce a obce.
