Páteční kulatý stůl s názvem (Ne)nech brouka žít nesl téma problematiky nového zákona o NP Šumava, o jeho ideální podobě a podpoře napříč politickým spektrem. Zmíněny byly také důvody úbytku obyvatel v postižených oblastech či možné společné postupy pro záchranu přírodního bohatsví. Zajímavé bylo také srovnání Národního parku Šumava s národními parky v zahraničí (zéjména s NP Bavorský les).
Akce se aktivně zúčastnili:
- Ing. Petr Smutný (radní Plzeňského kraje pro oblast životního prostředí)
- Ing. Alena Balounová (starostka města Kašperské Hory)
- Ing. Miroslav Mäntl (člen Rady města Kašperské Hory, lesní inženýr se zodpovědností za dotčenou oblast)
- Ing. Arch. Pavel Valtr (ZČU, Fakulta ekonomická)
Šumava, která je součástí Plzeňského kraje, je předmětem diskusí už pár let, ne-li od samého vzniku Šumavského národního parku (ŠUNAP). Proti sobě tu stojí dva zásadní názory – uplatňovat v jeho prostoru bezzásahovost nebo nikoliv. Byli jsme loni svědky velkých protestních akcí Hnutí Duha proti kácení stromů napadených kůrovcem díky nezpracování následků kalamity orkánu Kyril.
Naproti tomu proti bezzásahové divočině, jak ji prosazuje Duha, je naprostá většina obyvatel, především dotčených obcí, které leží v parku, ale i řada odborníků. „Dosud prosazovaný způsob ochrany přírody Šumavy je fatálně problémový. V kulturních smrkových porostech není návrat k přírodnímu stavu bez asistence člověka možný. Ochrana prosazující bezzásahovou divočinu způsobuje rozsáhlé škody – v lesích, na chráněných biotopech, chráněných organismech i škody sociální a škody na ekonomickém rozvoji,“ je například přesvědčen Ing. aut. Arch. Pavel Valtr, který vyučuje mj. na Fakultě ekonomické ZČU.
To, že ochrana Šumavy potřebuje vlastní zákon, chtělo a také iniciovalo minulé, a dopracovalo ho současné vedení Plzeňského kraje. Ostatně názor o jeho nutnosti má i Ministerstvo životního prostředí. „Bohužel, již skoro rok návrh zákona leží v Parlamentu ČR a čeká na projednání. Záměrem nového zákona je především změnit smrkové monokultury výsadbou listnáčů – pak se mohou lesy množit a stát se blízkými přírodě a lze pak i bezzásahovost uplatňovat. Ministerstvo ale tvrdí, že připravuje svůj zákon. Zatím neexistuje a náš projednán stále není,“ připomíná krajský radní Petr Smutný.
Národní park na území Šumavy byl zřízen v roce 1991. Jen v regionu české Šumavy o rozloze téměř 2,7 tis. km2 žije zhruba 75 tisíc obyvatel, což je polovina oproti roku 1930. Podle odborníků jde o dlouhodobě degresivní demografický vývoj v neposlední řadě i ve vazbě na nadměrnou a nevhodnou pasivní ochranu, což zásadně nepříznivě ovlivňuje osídlení a ekonomiku Pošumaví. Už za ministra Bursíka byla např. bezzásahovost rozšířena až na 42% plochy plzeňské části národního parku a tak byl i zcela vědomě namnožen kůrovec. Přitom i podle současně platného zákona je vlastník jakéhokoliv lesa povinen hospodařit v něm tak, aby jeho činností nebyly ohroženy lesy sousedních vlastníků. Kromě toho vyhláška 101/96 Sb. ukládá vlastníkovi lesa celoročně sledovat výskyt tzv. kůrovcových a zajišťovat jejich včasnou asanaci. Kalamitní stav výskytu lýkožrouta na území NPŠ trvá nejméně od roku 2008.
