Město Plzeň definitivně uzavřelo hospodaření za rok 2017

Příjmy v úhrnné výši 6,347 miliardy korun inkasovalo v roce 2017 město Plzeň, výdaje činily 5,693 miliardy korun.

Jarní servisní akce AUTO CB

Už třetím rokem po sobě tak krajská metropole hospodaří s kladným saldem. Vyplývá to z takzvaného závěrečného účtu, jenž představuje kompletní přehled hospodaření města nejen jako celku, ale i v rozlišení na magistrát, městské obvody a příspěvkové organizace. Z účetní závěrky a závěrečného účtu, jež schválili zastupitelé, je patrné mimo jiné i to, že meziročně městu výrazně vzrostly provozní příjmy, opět vzrostlo kladné provozní saldo, zvýšily se příjmy z poplatků a další.

„Do městské kasy jsme loni získali víc peněz z daní, ale i z ostatních poplatků. Celkově byl rozpočet příjmů naplněn oproti tomu, s čím jsme původně počítali v pololetí, na 101,7 procenta. To ve skutečnosti znamená překročení o 109 milionů korun, tedy o tolik více jsme mohli rozdělit na investice a projekty,“ přiblížil ekonomický náměstek primátora Pavel Kotas. Na straně výdajů město vloni uspořilo celkem 278 milionů korun, úspora se týkala zejména provozních výdajů úřadů, výdajů na správu majetku, část provozních úspor byla v personální oblasti a díky levně vysoutěženým nákupům energií, týkala se také nižších výdajů na daňové povinnosti města.

Oblast příjmů městu v roce 2017 vylepšily příjmy z cizích daní, kdy finančním úřadem byly na účet Plzně převedeny daně ve výši 4,007 miliardy korun, což odpovídá plnění k upravenému rozpočtu na 101,1 procenta. „Příznivě se vyvíjela zejména DPH, kde máme meziroční nárůst o 222 milionů korun, a také daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, u níž evidujeme meziroční nárůst o 106 milionů korun,“ vysvětlil Pavel Kotas. Další zlepšené příjmy má město díky příjmu z poplatků, ale i například díky příjmům z pronájmu městského majetku, zejména jde o příjmy z pronájmu vodárenské infrastruktury, teplárenské infrastruktury, domů a bytového fondu.

V oblasti provozních výdajů magistrátu činí běžné výdaje neboli výdaje na činnosti úřadu, provoz a údržbu budov úřadů 740,7 milionu korun. „Za pozitivní považuji to, že běžné výdaje rostly pomaleji než běžné provozní příjmy. Co se týká běžných výdajů, tam se nám promítlo zejména to, že jsme museli reagovat na nařízení vlády o nárůstu platů,“ doplnil Pavel Kotas. Výdaje spojené s provozem a údržbou městského majetku jsou 856,6 milionu korun. Příspěvkovým organizacím město přispělo na provoz částkou 957 milionů korun.

U kapitálových výdajů magistrátu tvoří největší část stavební investice, kdy z upraveného rozpočtu 845 milionů korun bylo k 31. prosinci 2017 vyčerpáno 770 milionů korun, tedy 91,1%. Mezi významné realizované akce patřily v roce 2017 Sportovní centrum Senecký rybník, nástavba části východního traktu objektu U Jam 23, výstavba Úslavského kanalizačního sběrače – II. etapa, rekonstrukce tramvajové trati Karlovarská – III. etapa, rekonstrukce Letkovské ulice, rekonstrukce chodníků a kanalizace ve Studentské ulici, výměna oken a stavební úpravy MŠ Macháčkova, dokončení Dlouhé ulice, víceúčelová tréninková hala Lokomotiva, tréninkové hřiště mezi první a druhou ledovou plochou na zimním stadionu, rekonstrukce domu v Plachého 42.

Saldo hospodaření města dosáhlo za rok 2017 celkem 653 milionů korun. „Takto vysoké pozitivní saldo je dáno několika faktory. V průběhu roku 2017 došlo k několika legislativním změnám s pozitivním i negativním vlivem na rozpočet města. Růst ekonomiky, větší zaměstnanost a růst platů ve veřejném sektoru díky nařízením vlády. Zároveň na výdajové straně jsme již při schvalování rozpočtu na rok 2018 upozorňovali na fakt, že mnoho stavebních akcí začínajících v roce 2017 bude dokončeno a fakticky uhrazeno až v roce 2018,“ vysvětlil ekonomický náměstek.

Závazky města Plzně jsou dlouhodobě s velkou rezervou plněny. „Evropská investiční banka i Ministerstvo financí České republiky hodnotí Plzeň několika ukazateli, ve kterých se zlepšujeme. Například poměr provozních příjmů města k celkovým závazkům vychází na 3,25%. Pokud by člověk s průměrnou měsíční mzdou 27 000 korun platil takovou měsíční splátku, tak by splácel cca 878 korun,“ dodal Pavel Kotas. Město Plzeň v roce 2017 nečerpalo žádný úvěr a závazky města postupně klesají. Zároveň má město na svých fondech připraveny finanční prostředky pro financování investic z dotací a dalších klíčových projektů.


The Loop Jazz Club

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
ČNSO studio

Hlavní zprávy

 

ČEZ - Čistá energie zítřka