Příspěvek se pokusí získat z evropských a národních zdrojů v programu Přímé platby Státního zemědělského intervenčního fondu v roce 2017. Peníze by městská organizace použila na údržbu plantáže japonských topolů, které rostou na pozemku ve Štěnovicích. Tam město v roce 2015 provedlo první sklizeň a vyrobenou štěpku prodalo Plzeňské teplárenské.
„Z pařezů na sklizené plantáži nyní rostou výmladkové pruty. Porost proto bude ponechán růstu bez zásahu a do další sklizně se nepředpokládají žádné podstatné náklady převyšující roční podporu,“ uvedl Petr Náhlík, náměstek pro oblast dopravy a životního prostředí. V minulých letech, tedy od roku 2010 získala Správa veřejného statku města Plzně na dotacích částku 360 tisíc korun, ročně zhruba 60 tisíc korun.
Pěstování rychle rostoucích dřevin a založení plantáže začalo město připravovat už v letech 2006 až 2008, následně hledalo, které vhodné městské pozemky by byly volné. Plzeň má sice zhruba tisíc hektarů zemědělských ploch, téměř všechny ale dlouhodobě pronajímá. K odzkoušení záměru nakonec město vybralo lokalitu nedaleko dálničního tunelu Valík, která se po dokončení dálnice D5 stala nevyužívanou, na jaře 2009 pak na ni Správa veřejného statku města Plzně topoly vysázela. Sklizená dřevní hmota skončila v kotlích Plzeňské teplárenské, v topné sezoně odpovídá její denní spotřebě biomasy, město tedy štěpkou „nakrmilo“ teplárnu na jeden den.
Pozemky o rozloze zhruba 12,48 hektarů se nachází mezi tunelem Valík a řekou Úhlavou. Při první sklizni v roce 2015 nasbírala zemědělská technika 660 tun štěpky, čistý výdělek ze sklizně po odečtení nákladů byl pro město 320 tisíc korun. Plantáž, z níž město očekává ještě dalších pět sklizní, se ukázala jako perspektivní. Čekání na další sklizeň potrvá tři až čtyři roky od první sklizně. „Vzhledem k tomu, že optimální výnos plantáže dosahují při třetí sklizni, Správa veřejného statku města Plzně monitoruje celý průběh experimentu. Po třetí sklizni bude vyhodnocen a bude-li komerčně úspěšný, chce město Plzeň spolu s Plzeňskou teplárenskou nabídnout tento model spolupráce i privátním vlastníkům vhodné zemědělské půdy,“ doplnil Petr Náhlík.
