Život tetřeva hlušce – impozantního a erbovního ptáka Šumavy – bude hlavním tématem tiskové konference, kterou v červnu pořádá Správa Národního parku Šumava.
Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava (Správa parku) zve všechny zájemce na mezinárodní konferenci Tetřev hlušec, která se bude konat v sále společenského domu na Modravě.
Konference je naplánovaná na 25. a 26 června tohoto roku. Správa parku chce první den prezentovat výsledky nové studie o životě tetřeva na území Šumavy. Stejnému tématu se bude věnovat i odborná exkurze, která je naplánovaná na druhý den.
Informace obsažené ve studii poskytli autorům samotní zaměstnanci Správy NP Šumava (z odboru vědy a výzkumu i přímo z lesnického provozu). Pocházejí z let 2006 až 2011. Jiná, soubornější data o tetřevovi k dnešnímu dni, na území naší republiky neexistují. Tato data přednášející na konferenci zanesou do širších souvislostí.
Konference má například odpovědět na častokrát diskutované otázky týkající se života tetřeva na Šumavě - do jaké míry skutečně ovlivňují populaci tetřeva na Šumavě lesnické práce a přítomnost turistů. Důležité bude také zhodnocení, jak se do života tetřeva promítá změna jeho přirozeného prostředí, ke které došlo po kůrovcové kalamitě.
Je důležité o ochraně tetřeva uvažovat ve všech souvislostech. Například je všeobecně známo, jak moc důležitá je bílkovinná složka potravy pro tetřeví kuřátka. „Bílkoviny tvoří až 90 procent jejich potravy. Dalším významným zdrojem potravy jsou mravenci. Ukazuje se, že po odumření stromového patra se celý ekosystém přehřívá, včetně půdy. Pak tyto významné zdroje potravy tetřeva nebezpečně ubývají. Kuřata jsou zranitelnější a mohou je snáze ulovit predátoři,“ vysvětluje souvislosti Jozef Dúha, jeden ze spoluautorů nové studie.
Mravenci ze silného hnízda zkonzumují v sezóně vedle milionů kusů hmyzu i 300 až 400 litrů medovice mšic. Když odumře stromové patro, změní se teplotní a vlhkostní podmínky, s těmi mizí mšice, následně mravenci, kteří chybí jako potrava pro tetřeva hlušce. „To jsou souvislosti, o kterých se dosud nehovořilo,“ říká náměstek ředitele Správy NP Šumava Jiří Mánek.
Zásadní vliv na populaci tetřeva mají i predátoři jako je například liška. Odlov lišek, kun a jezevců je totiž na území Národního parku Šumava směřovaný na území, kde se tetřev nevyskytuje. Naopak na jádrovém území tetřeva, byl jeho lov všeobecně zakázaný. V roce 2011 byly na území, kde se tetřev vyskytuje uloveny jen dvě lišky. „Pokud se nezvýší systematické snižování počtu tetřevích predátorů, jsou jakékoliv snahy o udržení jeho populace nedostatečné,“ uvádí Tomáš Fait, náměstek ředitele Správy NP Šumavy, který má péči o šumavské lesy na starosti.
Na konferenci s názvem Tetřev hlušec zve Správa parku pracovníky všech vědeckých institucí, studenty i odborníky, kteří se monitoringem tetřeva nejen na Šumavě zajímají.
„Vítány jsou prezentace formou krátkých zhruba patnácti minutových přednášek. Po každé bude následovat krátká diskuse,“ popisuje Daniel Černý, metodik zoologie Správy NP Šumava.
Organizátoři vymezili základní témata, na která by se mohli přednášející zaměřit - tetřev hlušec v historických datech, biologie tetřeva hlušce, záchrana populace třeba a reintrodukční programy, biotopové nároky tetřeva hlušce.
Zájemci o vědeckou konferenci se mohou hlásit, popřípadě psát o další informace a posílat své příspěvky ve formátu pdf. na email – daniel.cerny@npsumava.cz. Čas je do 15. června.
