V Bělé nad Radbuzou na Domažlicku v sobotu odhalili pomník k poctě dvou amerických vojáků, kteří v regionu padli za druhé světové války. Památník kromě toho připomíná i založení města v roce 1121 a vznik československého státu v roce 1918. Obyvatelé města nyní konečně mají místo, kam mohou při různých slavnostních příležitostech pokládat věnce, řekl starosta města Libor Picka.
"Poprvé jsme také použili obecní prapor. Je to zatím jen jeho neoficiální varianta, sněmovna musí definitivní podobu praporu teprve schválit. Ale už jsme se nemohli dočkat," přiznal starosta.
Pomník stojí na náměstí nedaleko kostela. Kdysi dřív tady už býval, ale čas ho poničil. Nynější podobu mu dal sochař Marcel Hron. Na pomníku je mramorová socha ležícího antického mladíka s řeckou přilbicí, kolem něj je do kamene vyryto stádo běžících koní. Kromě jmen amerických vojáků na čelní straně je na boční straně český znak a rok 1918 a z druhé strany městský znak a letopočet 1121.
Slavnosti se zúčastnili i členové Military car clubu, kteří se desítkami historických vozů sjeli do Bělé a založili vojenský kemp. Odhalení pomníku se zúčastnilo také asi 65 amerických vojáků ze základny v Německu a čestná jednotka české armády. Přijeli i příbuzní padlého vojáka Manze.
Jména amerických vojáků Raymonda Manze a Owena Suttona připomínají takzvanou operaci Kovboj, která se u Bělé stala na sklonku druhé světové války. Byla zaměřená na záchranu vzácných koní, zejména lipicánů, ze stájí na Domažlicku. V bývalém armádních hřebčíně v Hostouni, pod nějž patřilo několik dalších stájí v okolních osadách, byly stovky ušlechtilých koní, mimo jiné hřebec jugoslávského krále Petra nebo kůň nacistického ministra zahraničí Ribbentropa a také bývalá císařská jezdecká akademie z Hofburgu u Vídně proslulá drezurou lipicánů. Protože panovaly obavy, aby koně nezahynuli, Američané hřebčín osvobodili. Na zpáteční cestě se ale dostali u Růžova do několikahodinové přestřelky s jednotkami SS a dva zemřeli.
V Americe je příběh známý, dokonce o něm vznikl film. V Česku se o něm poprvé začalo hovořit letos v květnu po dlouhém bádání starosty i vojenských nadšenců v archivech. Na místě, kde vojáci padli, v bývalé obci Růžov (dříve Rosendorf) je od května pamětní deska.
