Velikonoční zvyky ale zvlášť ve větších městech mizí a lidé volno radši využívají k rodinným setkáním nebo výletům.
Jiné je to samozřejmě v okrajových částech Plzně, kde se stále ještě mnohé zvyky a tradice drží, jiné pak na velkých sídlištích. Tam lidi žijí hodně anonymně a jestli chlapci někde šupou dívky pomlázkou, pak hlavně v rámci rodin. I když letos, kdy je přestupný rok, by to vlastně mělo být naopak a pomlázku mohou vzít do ruky ženy.
To klasické šupání a vinšování dům od domu výměnou za barevná vajíčka je v pondělí od rána vidět třeba v Radčicích a jiných prakticky vesnických obvodech spadajících pod Plzeň. Ještě jiné je to třeba na Domažlicku, kde se tradice hodně drží, od čtvrtka do soboty chodili po vsích drkači nebo také klepáči, což jsou skupiny dětí které obcházejí ves a drkáním nahrazují zvuk zvonů, které podle křesťanské víry na Zelený čtvrtek odlétají do Říma a vracejí se až na Bílou sobotu, kdy znovu zazní v pravé poledne. Tam v pondělí koledníci v krojích jednotlivá stavení obcházejí.
Pro obyvatele plzeňských sídlišť nebo centra města jsou svátky o rodinných návštěvách, klasických velikonočních jídlech a také o výletech. I když letos není počasí úplně ideální, mnozí využívají volno k návštěvám hradů nebo zámků, zájem je i o tradiční velikonoce na statku Lüftnerka v plzeňské zoo, kde v pondělí nebude chybět ani koleda a šupání pomlázkami. Toho se zhostí členové folklorního souboru Plzeňáček.
