Grafické otisky rytin mapující vývoj bulharského rytectví v 17. až 19. století přibližuje nová plzeňská výstava v galerii Evropského domu. Popisuje počátky rytectví v Bulharsku, jež je úzce spojeno s tradicí vytváření ikon, se zkušenostmi s knihtiskem a s bulharským obrozením. Možnost šíření otisků na papíře, hlavně vyobrazení světců a biblických témat, činilo tuto metodu v 17. století velice populární. Informovala o tom kurátorka výstavy Vlasta Kapsová.
V Evropě se zpočátku rytiny ryly a tiskly ve Vídni, Budapešti, Bělehradu, Moskvě, Benátkách, Livornu, Jeruzalémě a v Sinajském klášteře. Na konci 18. století se začaly vyrábět i v některých klášterech Svaté hory na Atonu. Podle vlastního návrhu si je nechávali zhotovovat zbohatlí bulharští obchodníci. "Zpracováním konkrétního tématu pověřovaly kláštery nejčastěji ikonopisce. Výkres pak poslaly do ryteckého centra, kde se vyhotovila rytina na kov a poté byla tištěna v požadovaném množství," uvedla Kapsová.
Podle ní se v 19. století rytecká činnost rozvíjela zázračnou rychlostí například v Rilském klášteře a výrazně ovlivnila formování rytecké školy v Samokově. "Roku 1828 vznikla první bulharská tiskárna. Syn jednoho ze zakladatelů začal tehdy vytvářet rytiny na kov a dřevo, které následně tiskl," dodala. Koncem 40. a v průběhu 50. let 19. století měl spolu se svými bratry na svém kontě už mnoho rytin s populárními náboženskými tématy, některé i ručně tištěné.
Plzeňská výstava, jež mapuje vývoj rytectví i tvorbu nejvýznamnějších představitelů 19. století, zachycuje i první rytiny se světskou tematikou. Objevily se začátkem 70. let 19. století. Expozici si mohou návštěvníci prohlédnout do 27. září.
