Tam, kde si deníky žáci dál píší, mění svou podobu. Vypadají úplně jinak než třeba v 80. letech. Teď z nich mizí několikastránkové obsahy, objevují se kresby, kratší zápisky, vlepené vstupenky a podobně. Děti už nepopisují Erbenovu Kytici nebo Máchův Máj, častěji si vybírají knihy podle svého. Školy mimo jiné donutil změnit přístup internet, protože děti obsahy z internetu opisovaly. Několikastránkové obsahy proto nahradily odpovědi na prověřující otázky. Děti si třeba musí vybrat jednu postavu knihy, tu charakterizovat třemi přídavnými jmény. Nebo pěti slovesy říci, co postava udělala, jakou otázku by jí položili, kdyby se s ní setkali a jak by jim na ni hrdina odpověděl.
Učitelé už nedokážou přesně říct, kdy povinnost vést deník padla. Většinou uvádějí první roky 90. let.
