Zkamenělá prvohorní vážka, jejíž otisk nalezli paleontologové Západočeského muzea v srpnu poblíž Radnic na Rokycansku, představuje zřejmě dosud nepopsaný druh. Poté, co ji odborníci vypreparují, bude vystavena v muzeu. Předpokládají, že to bude začátkem příštího roku. Návštěvníci si ji budou moci prohlédnout stejně jako plavuň, kterou našli odborníci ve stejné lokalitě před čtyřmi roky. Novinářům to řekl vedoucí paleontologického oddělení muzea Josef Pšenička.
Vážka je stará zhruba 310 milionů let. Podle paleontologů jde o nález světového významu, protože otisky hmyzu se nacházejí jen velmi zřídka. "Častěji se najde kostra dinosaura než zkamenělina hmyzu. Jsou známé objevy švábů či jepic, ale křídlatý hmyz se dá objevit opravdu jen výjimečně," řekl Pšenička. Doplnil, že v prvohorách žili obojživelníci, plazi, ryby a hmyz.
Odborníci zatím odkryli asi čtvrtinu těla vážky, konkrétně část dvou křídel, která dosahují délky kolem 15 centimetrů. Předpokládaná délka křídel je 30 až 35 centimetrů, přičemž jejich rozpětí může dosáhnout až dvojnásobku.
"Vážka zřejmě přežila explozi prvohorního vulkánu ukrytá pod korunami stromů. Patrně ji pak zabil kyselý déšť nebo vulkanický prach. Všechno ale mohlo být i úplně jinak. V tom je věda právě krásná, že nic není nemožné," řekl Pšenička.
V době, kdy se vážka vznášela nad bažinatou rašelinnou nivou s proudící řekou, rostla okolo tropická flóra podobná amazonskému pralesu. Bylo zde několik rostlinných pater. Nejvyšší stromy - plavuně, lepidodendrony a předchůdci dnešních jehličnanů - rostly do výšky deseti, možná i 15 metrů, v nižším patře se dařilo keřovým kapradinám a neprostupný podrost tvořily další kapradiny, byliny a předchůdci přesliček. Po stromech šplhaly popínavé rostliny.
Lokalita je podle Pšeničky světově unikátní mimo jiné právě kvůli velkému množství nalezených druhů. "To, že se zde dají sledovat rostlinná patra, je skutečný unikát, biologických druhů rostlin je zde popsáno 22 druhů, nic podobného jinde není," řekl Pšenička. Podobná lokalita z období karbonu je například ve Španělsku, tam je ale jen zlomek druhů nalezených na Rokycansku.
Kromě vážky žily v údolí jistě i ryby - jejich pozůstatky ale vědci nenašli. Byli zde i první obojživelníci a velké množství hmyzu. "Rozhodně to bylo živé a působivé místo," konstatoval Pšenička.
Paleontologové zkoumají lokalitu nedaleko černouhelného povrchového dolu Ovčín už čtyři roky a budou v tom pokračovat i nadále. Nález plavuně i vážky je výsledkem mravenčí práce. Průzkum výkopu o rozměru čtyři krát čtyři metry trvá 14 dnů. Část křídla vážky objevil člen týmu Radek Labuťa. Nejdříve zahlédl jen asi centimetr zkameněliny, ale už i z něj se dalo poznat, že by to mohlo být křídlo vážky. V průzkumu pak pokračoval. Paleontologové se utvrdili v tom, že jde o velkou vážku neznámého druhu.
"Unikátní na lokalitě nedaleko Ovčína je to, že se zde zkameněliny zachovaly ve vulkanickém popelu na místě. Neodplavila je jako v jiných případech voda. Je to vlastně jakási obdoba Pompejí. My tak máme možnost studovat, jak doopravdy vypadal pravěký les - jaké kytky tam rostly, jak byly daleko od sebe a tak dál," dodal Pšenička. Podle něj po erupci vulkánu pokryla zem asi půlmetrová vrstva spadu. Deště ale splavily materiál do údolí, takže paleontologové nyní zkoumají asi desetimetrovou vrstvu sopečného tufu.
Na průzkumu se podílejí Akademie věd ČR, Česká geologická služba, Západočeské muzeum, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Národní muzeum v Praze a česká redakce National Geographic.
