Na první pohled úplně stejní ptáci, kterým nic nechybí. Na ten druhý si pozornější všimnou, že každý má jiné zranění, a že tak, jak to je, jsou oba dva odsouzeni k trvalému chovu v zajetí, nebo utracení.
Do Záchranné stanice živočichů v Plzni se dostali ve stejný den (8.1. 2014). Jeden byl nalezen v Plzni – Černicích v ulici K Řečici, sedící za tmy u hromady palivového dřeva, druhý přinesen náhodným nálezcem veterináři MVDr. Janu Pokornému jako nevzletný. Ten z Černic má uraženou, na vlásku visící prstovou část pravého stojáku, ten druhý zase úplně uraženou špičku pravého křídla. Oba dva jsou tímto trvale handicapovaní, bez možnosti jakékoliv léčby a šance na uzdravení. Zatímco jeden létá, tak si velice špatně bez pařátu uloví, přičemž ten druhý by zase mohl lovit oběma pařáty bez problémů, ale nelétá. Je to zapeklitá situace a škoda, že nejde ani jednomu pomoci tím, že by si vzal handicap toho druhého.
Krahujec je rapl.
Krahujec obecný je menší dravec hodně podobný jestřábu lesnímu. Ve své podstatě se jedná o téměř identickou zmenšeninu jestřába, přičemž loví převážně menší druhy zpěvných ptáků. Samice krahujce je velikosti štíhlého menšího holuba, přičemž sameček je takový větší kos s tenkými stojáky. Samice krahujce si troufne na kořist do velikosti hrdličky a samec tak do velikosti kosa. Způsob lovu je nízkým letem, překvapení menších ptáků například na krmítku či napajedle, anebo shromaždišti v křovíčku. Krahujci k nám létají hodně na zimu, kdy hlavně mladí ptáci ze severu loví hodně ve městech a zástavbě. Zejména pak v zimě můžeme krahujce pozorovat, jak proletí kolem krmítka, či vlétne do křoví mezi vrabce. S místy kde loví je dobře obeznámen a při lovu rád využívá terénní vlny, zákryty porostu či různé zástěny k tomu, aby kořist překvapil ze zálohy a neměla příliš velkou šanci na únik. Proto také hodně krahujců skončí svou loveckou kariéru například nárazem do plotu, skleněných a zrcadlových ploch či pod koly aut. Dravec ví, že za terénní vlnou je hejnko vrabců na krmítku, nenápadně a rychlostí blesku kopíruje terén a v té rychlosti přehlédne drátěný plot či šponovací drát, prádelní šňůru, lanko, skleník či jedoucí dodávku. To pravděpodobně byl i případ našich dvou krahujců. Doslova uražený pařát a uražený konec křídla nasvědčují tomu, že ptáci ve veliké rychlosti chytli za nějakou překážku a tím si způsobili vážné poranění. Pak už jen v důsledku omezené schopnosti lovu a nedostatku potravy začali slábnout a skončili v záchranné stanici.
"Ročně takovýchto případů u krahujců řešíme desítky. Většina ptáků takovéto úrazy nepřežije, a v důsledku své labilní a stresové povahy jim příliš nesvědčí ani dlouhodobý chov v zajetí. Mimo jiné, co to musí být pro tak impulzívního, rychlého a divokého dravce za stres, když ho doživotně držíte ve voliéře, byť podle evropských parametrů a předpisů a s tím nejlepším krmením a péčí? Inu je to zase jen další smutná daň, kterou platí volně žijící druhy živočichů za naši civilizovanou společnost," přemítá šéf záchranné stanice Karel Makoň.
