Brdy letos slaví dvoje výročí - 100 let armády a 10 let CHKO

Ve čtvrtek 19. února 2026 uplyne přesně 100 let od rozhodnutí vlády o vzniku vojenského prostoru v Brdech. Z krajiny mezi Prahou a Plzní se tehdy stala dělostřelecká střelnice. A i když byl záměr předmětem ostrých sporů, armáda v Brdech nakonec zakořenila na desítky let.

Zároveň je to právě deset let, co se velká část území změnila na CHKO Brdy. Chráněná oblast vznikla 1. ledna 2016 a zasahuje i do Plzeňského kraje. Právě tady, na pomezí Rokycanska a dalších částí regionu, patří Brdy dnes mezi největší lákadla pro turistiku i ochranu přírody. Téma dlouhodobě sledují i zprávy Plzeň.

Od protestů k cílovým plochám

Už při vzniku střelnice v roce 1926 se ozývaly protesty okolních obcí, zapojili se i někteří umělci. V parlamentu tehdy neprošel ani návrh na vyhlášení národního parku, který měl vojenskému využití zabránit.

Střelnice měla šest cílových ploch: Tok, Jordán, Brda, Padrť, Bahna a Kolvín. V posledních letech před koncem vojenského újezdu byly části ploch Padrť, Bahna a Kolvín zakonzervované a nevyužívané.

Brdy: hřeben mezi Prahou a Plzní

Brdská vrchovina se táhne téměř 80 kilometrů mezi Prahou a Plzní. Nejvyšším vrcholem je Tok (865 metrů), jen o něco nižší je hora Praha (862 metrů).

Dnešní CHKO má rozlohu 345 kilometrů čtverečních. Většinu území pokrývají lesy. Správa CHKO popisuje Brdy jako „ostrov“ chladnější přírody uprostřed Čech, čemuž napomáhá i dlouhá historie minimálního osídlení.

Uzavřený prostor a vysídlené obce

Během druhé světové války zavedla německá armáda zákaz vstupu do celého prostoru. V roce 1940 území rozšířila o pozemky dalších 11 obcí. Domy tehdy nezmizely a po válce se někteří vystěhovaní obyvatelé mohli vrátit.

Zlom nastal po válce. Od 1. července 1950 vznikl z dosavadního prostoru vojenský újezd Brdy. V roce 1952 se území dál rozšířilo o obce Hrachoviště, Kolvín, Padrť, Velcí a Záběhlá. Ještě téhož roku začalo vysídlování a demolice.

V 50. a 60. letech vyrostlo u Strašic podzemní velitelské stanoviště tzv. Československého frontu. V 70. letech armáda u Míšova vybudovala sklad určený pro sovětskou jadernou munici. Rozloha vojenského újezdu dosahovala 260 kilometrů čtverečních, což jej řadilo mezi největší v zemi.

Zákaz vstupu pro veřejnost platil v letech 1940–1945 a znovu 1950–2015. Až v roce 2007 se v omezeném rozsahu otevřely malé okrajové části.

CHKO Brdy: ochrana přírody i stopa armády

CHKO Brdy vznikla 1. ledna 2016; vláda její vyhlášení schválila v říjnu 2015. Zahrnuje území zrušeného vojenského újezdu ve středních Brdech a části dvou přírodních parků v jižních Brdech. Zasahuje do katastrů 34 obcí ve Středočeském a Plzeňském kraji.

Chráněná oblast má čtyři zóny, přičemž většina území spadá do třetí zóny. Předmětem ochrany jsou především lesy, louky, mokřady, vřesoviště a síť potoků. Symbolickým druhem se stal vzácný rak kamenáč.

Dlouhá izolace území pomohla uchovat řadu druhů – v Brdech se vyskytuje například kosatec sibiřský, rosnatka okrouhlolistá, suchopýr pochvatý nebo škeble rybničná. Výrazným místem jsou také Padrťské rybníky, mezi památky patří zřícenina hradu Valdek ze 13. století.

Výcvik neskončil úplně

Po roce 2016 se Brdy otevřely turistům, avšak vojenská stopa z regionu nezmizela. Armáda už v roce 2024 oznámila, že od 1. ledna 2025 obnoví ostré dělostřelecké střelby na posádkovém cvičišti Jince. O rok později měly být do výcviku zapojeny i nové houfnice ráže 155 mm Caesar. Armáda uváděla, že to zjednoduší logistiku a zkrátí přesuny techniky do vzdálených prostorů (viz Armáda ČR).

Turistika: stovky kilometrů tras

Brdy dnes lákají pěší i cyklisty. Síť cyklotras má stovky kilometrů; v roce 2020 přibylo nové značení na 270 kilometrech, včetně tras k Padrťským rybníkům a k loveckému zámečku Tři Trubky. Značení vede také k vodním nádržím Octárna a Pilská.

Z místa, kam se desítky let nesmělo, se tak stala krajina spojující vojenskou historii s ochranou přírody. Pro Plzeň a Plzeňský kraj jsou Brdy jednou z nejvýraznějších změn posledních let.