Pochodoval po rušné komunikaci a nemohl vzlétnout. Jelikož to samé se stalo již v roce 2018 i 2017, a to celkem pětkrát, věděli místní, co mají operativně udělat, aby mladého čápa na silnici nepřejelo auto, či nepřišel k jiné úhoně.
Je odpoledne 22. 6. 2019 a šéf plzeňské záchranné stanice zvířat Karel Makoň se přes mobilní telefon se domlouvá s kolegou Pavlem Moulisem z místně příslušné Záchranné stanice živočichů v Rokycanech, kdo do Mirošova pro mladého čápa zajede. "My jsme na Tachovsku, kroužkujeme mláďata luňáků. Kolega Moulis je rovněž služebně na druhém konci republiky a vrátí se až večer. Mezi tím místní operativně a velice správně řeší situaci sami. Po telefonické konzultaci mládě čápa zahnali z rušné komunikace na zahradu u soukromého domu a následně ho dostali až do garáže. Na místo jedem z Tachovska přímo my a čápa převážíme rovnou do Záchranné stanice živočichů Plzeň," líčí Makoň.
Už loni se podobná situace opakovala, a celkem tři mláďata vždy postupně skončila na silnici pod hnízdem a následně v plzeňské či rokycanské záchranné stanici.
"Naše stanice se na čápy bílé specializuje, a tak podobné případy řešíme s kolegy většinou společně. Důvod, proč zrovna v Mirošově většina mláďat opustí hnízdo ještě dřív, než umí pořádně létat, nám vrtal hlavou úplně stejně jako neznalost toho, jak se následně vypuštění čápi začlení zpět do volné přírody. Ve hře je totiž hned několik faktorů a otázek, které mohou vypuštění živočicha a jeho návrat do volné přírody výrazně ovlivnit. Jistě, že každé mládě při vypouštění dostane ornitologický kroužek, ale to je u těchto druhů málo. Potřebujeme prostě vědět, co pták po vypuštění dělá, kam letí, kde se zdržuje, spí a zda vůbec přežije! Ano, máme už nějaké informace, ale sledování jedinců vysílačkou je mnohem efektivnější a přesnější," popisuje Karel Makoň.
Proto plzeňští záchranáři také letos po domluvě s kolegou Pavlem Moulisem z místně příslušné Záchranné stanice živočichů Rokycany a specializovanou firmou Anitra přistoupili k experimentu, kdy letošnímu spadlému mláděti z Mirošova před vypouštěním nasadili speciální vysílačku.
Získaná data jsou pro další činnost záchranářů velice důležitá. Vysílačku na čápa zakoupil kolega Pavel Moulis ze ZSŽ Rokycany a technologii včetně jejího osazení dodala firma Anitra zastoupená kolegou Dušanem Rakem a Lubošem Peškem. Ti přijeli čápovi „batůžek“ (vysílačku) dne 10. 7. 2019 do ZSŽ Plzeň nasadit.
To, co zvířecí záchranáři pak díky tomuto perfektnímu zařízení monitorujícímu pohyb na Tachovsku vypuštěného (11. 7. 2019) mladého čápa zjistili, jim doslova vyrazilo dech. "Chování mladého čápa z Mirošova nám osvětlilo hned několik doposud nezodpovězených otázek a ukázalo jasnou cestu, jak postupovat v případě dalších vypouštění a záchranných akcí," říká Makoň.
Zatímco v první dekádě se mladý čáp zdržoval v bezprostřední blízkosti místa vypuštění, tak v té druhé se přidal ke dvěma dospělým jedincům, se kterými navštěvoval hned několik čapích hnízd na Tachovsku. Například nocoval na hnízdě čápů ve Lhotce u Tisové či na letos neobsazeném hnízdě v Tachově. Téměř pravidelně pak létal za potravou na vybrané pole, pastviny či louky a v poslední době překvapil svým přesunem z Tachova ke Klatovům.
" Z toho co udělá mirošovský rodák teď, jsme všichni poněkud nervózní, před sebou má dalekou cestu na zimoviště a jsme zvědavi, zda cestu zvládne a překoná i všechny pro čápy nebezpečné nástrahy," uzagvírá Karel Makoň.
Krom vysílačkou vybaveného mladého čápa bílého z Mirošova mají zvířecí záchranáři pod „kontrolou“ i dalšího čápa bílého z Chodové Plané, a aby toho nebylo málo, tak ještě několik luňáků červených, orlů mořských a nově pak motáků pochopů.
foto: desop plzeň/taťána typltová, bohumil mášek
