Frank, Pavlovský, Petrová, Marek. Plaketu hejtmanky za odvážné občanské postoje získaly další osobnosti

Stanislav Frank, Pavel Pavlovský, Jana Petrová a Jiří Marek jsou držiteli Čestné plakety hejtmanky Plzeňského kraje za odvážné občanské postoje za rok 2021.

Cílená propagace v Plzni

Ty jim 16. listopadu 2021 předala v sále zastupitelstva hejtmanka Ilona Mauritzové společně s náměstkem Josefem Bernardem. Čestná plaketa z ryzího stříbra s portrétem Jana Palacha byla předána oceněným již popáté.

 „Postavit se většinovému přesvědčení, vystoupit v době, kdy je prezentování vlastního názoru trestané a bojovat za správnou věc, to je statečnost. Perzekuce, šikana a pronásledování těch, kteří měli svůj názor a chtěli svobodně žít, je měla umlčet a ostatní zastrašit. Díky těm, kteří se strachu, mnohdy za velmi vysokou osobní cenu, postavili a inspirovali k odvaze další, můžeme dnes žít ve svobodě a demokracii. Právě takoví jsou i letošní laureáti plakety udělované za odvážné občanské postoje. Za svoji odvahu si zaslouží náš obdiv a dík,“ říká hejtmanka Ilona Mauritzová.

Udělování plaket za odvážné občanské postoje založil v roce 2017 tehdejší hejtman Josef Bernard. „Lidé, kteří v těžkých dobách odmítali hrbit hřbet a postavili se proti vládnoucímu establishmentu za správnou věc, mají můj hluboký obdiv. Vždyť to bylo tak lákavé, nedělat si problémy a mít život daleko jednodušší. Bez takových osobností bychom se návratu svobody v naší zemi nikdy nedočkali. Poděkování formou plakety Jana Palacha a uznání jejich statečnosti je to nejmenší, co pro ně dnes můžeme udělat“, řekl náměstek hejtmanky Josef Bernard. Podotkl také, že i dnes 30 let po sametové revoluci, máme někdy pocit, že nemusíme řešit upevnění demokracie a svobody, ale opak je pravdou. „Z války studené se stala válka digitální a informační. Snaha o odklon naší země od západních demokracií je v posledních letech evidentní. A tak jako vždy, jsou i dnes nejdůležitější lidé, kteří se neobávali a stále se neobávají bojovat proti nesvobodě. Potřebujeme je jako sůl,“ dodal.

Slavnostní akce se konala v sále Zastupitelstva Krajského úřadu Plzeňského kraje. Životní cestu oceněných připomněly videomedailonky.
Čestnou plaketu hejtmanky Plzeňského kraje za odvážné občanské postoje 16. listopadu 2021 převzali:

Stanislav Frank
(23. června 1955 v Plzni)

Postoje Stanislava Franka se začaly formovat už v roce 1968, kdy byl jako dítě svědkem invaze vojsk varšavské smlouvy a posléze nevybíravých metod nastoupivší tzv. normalizace.

Od svého studia na II. Gymnáziu v Plzni poslouchal rockovou hudbu a s kamarády pořádal diskotéky po tehdejších plzeňských hospodách. V době studia na Právnické fakultě UK v Praze působil jako zvukař ve vysokoškolském klubu na Petřinách, kde zvučil např. Pražský výběr, Jiřího Stivína, Jaroslava Hutku, Vladimíra Mertu, Petra Lutku nebo Divadlo Járy Cimrmana. Přes přátele a na burzách si obstarával gramofonové desky s rockovou, zejména alternativní hudbou, a z ušetřeného kapesného postupně budoval svou domácí diskotéku. V roce 1974 se stal členem Jazzové sekce, která byla nejen pro něj ostrůvkem svobody v tuhých poměrech normalizovaného Československa.

V době základní vojenské služby se poprvé bezprostředně setkal se šikanou ze strany mocenských orgánů státu, což jen posílilo jeho vnitřní odpor vůči arogantní totalitní moci.

V osmdesátých letech spoluorganizoval výlety na koncerty západních kapel do Budapešti. V roce 1988 začal rozšiřovat samizdatové Lidové noviny, které dostával od přátel z Lužan a Přeštic. Na jaře 1989 podepsal petici „Několik vět“ a poté pod ní sbíral podpisy.

V listopadu 1989 byl jedním z „urychlovačů“ vzepětí v plzeňském pivovaru proti brutálnímu totalitnímu režimu a přispěl k připojení pivovarských zaměstnanců ke generální stávce. Spoluzakládal plzeňské Občanské fórum a jeho odnož v Plzni-Doubravce, za které se v lednu 1990 stal členem zastupitelstva MO Plzeň 4 a v říjnu 1990 byl zvolen do zastupitelstva města Plzně. V letech 1992-1994 působil jako neuvolněný člen Rady města Plzně. Od ledna roku 1992 byl šest let členem Občanské demokratické aliance, předsedou její Západočeské organizace a členem Ústředního sněmu ODA.


Pavel Pavlovský
(11. prosince 1944 v Praze)

Po studiích na pražské DAMU a krátkém působení v Národním divadle nastoupil Pavel Pavlovský v roce 1966 do angažmá do Divadla J. K. Tyla v Plzni. Téhož roku ho čekala i dvouletá vojenská služba u Armádního uměleckého souboru v Praze a pak na letišti v Líních, přičemž mohl hrát divadlo. V Líních zažil roku 1968 přílet letadel okupačních vojsk.

Ve stejném roce ho čekala i role ve slavném filmu Všichni dobří rodáci. Ochutnal svobodné divadelní prostředí šedesátých let, ale i pachuť budovatelských her. V Plzni i v Praze byl několikrát vyslýchán StB. Nabídku na dodávání informací z uměleckých kruhů ale jednoznačně odmítl. Po letech zjistil, že se jeho jméno ocitlo na seznamu osob určených k ekonomické likvidaci v rámci akce Norbert.

Na dva roky si odskočil do Divadla Za branou, aby se v roce 1972 na deset let vrátil do angažmá v Divadle J. K. Tyla, kde byl členem činohry do roku 1982, kdy dostal nabídku stát se členem souboru Realistického divadla Zdeňka Nejedlého. Zde působil 7 sezon, aby se v roce 1989 vrátil natrvalo do Plzně.

Den po brutálním potlačení studentské demonstrace na Národní třídě v Praze 17. listopadu 1989 přečetl v Komorním divadle v Plzni zásadní prohlášení odsuzující policejní zásah a vybízející ke stávce. Od prvních dnů stávky pracoval jako předseda stávkového výboru a moderoval diskuzní večery s diváky.

Roku 1992 byl zvolen šéfem činohry Divadla J. K. Tyla. Jako první v historii obdržel v roce 1993 Cenu Thálie a dvakrát byl vyznamenán Cenou Českého literárního fondu. V divadle vytvořil kolem 150 rolí. Významná je rovněž jeho filmografie i spolupráce s rozhlasem. Spolu se svou manželkou Monikou Švábovou, se kterou má dva syny, vytvořil řadu osudových rolí na jevišti i v životě.


Jana Petrová
(20. dubna 1969 v Sušici)


Jana Petrová se narodila do věřící rodiny a již od dětství těžce snášela nespravedlnost. Smýšlení rodiny a postoj ke komunistickému režimu ovlivnila skutečnost, že Sušici osvobodila americká armáda, a také smrt strýce způsobená zásahem elektrického proudu při snaze překročit státní hranici.

Absolventka gymnázia před listopadem 1989 samizdatové časopisy a tiskoviny, sbírala podpisy pod různé petice, jako bylo propuštění politických vězňů, nespravedlivě stíhaných či Několik vět, účastnila se schůzek aktivistů na bytových přednáškách a videoprojekcích, spolupracovala s nezávislou Demokratickou iniciativou a podílela se na přípravách demonstrace k připomenutí osvobození Plzně americkou armádou 6. května 1989. Pomáhala také s organizací demonstrací proti komunistickému režimu v listopadu 1989.

Jana Petrová vystudovala na Západočeské univerzitě v Plzni obory Humanistika a Teorie a filosofie komunikace a na Univerzitě Karlově obor Orální historie – soudobé dějiny. Nejprve pracovala v cestovním ruchu, od roku 2004 působí v neziskové sféře, kde se věnuje zdravotně handicapovaným lidem a seniorům – nyní jako vedoucí Poradny Národní rady osob se zdravotním postižením ČR v Plzni.

Dlouhodobě se Zajímá o oblast soudobých dějin, zvláště perzekucí v období vlády KSČ, o nezávislé iniciativy, aktivity a samizdat v období tzv. normalizace. Spolupracovala na několika historických projektech, na organizaci výstav, přednášek a konferencí, je spoluautorkou pěti knih a autorkou knihy „Zapomenutá generace 80. let 20. století. Nezávislé aktivity a samizdat na Plzeňsku“. Podílí se jako dokumentaristka sdružení Post Bellum na vytváření sbírky Paměť národa.

V roce 2013 se stala zakládajícím členem Klubu na obranu demokracie, který navázal na odkaz Demokratické iniciativy, je součástí občanské sítě Pro)(hnutí, která se snaží o podporu hodnot pravdy, svobody a demokracie v naší zemi.

V roce 2020 jí byl přiznán status účastníka odboje a odporu proti komunismu.


Jiří Marek
8. října 1959 v Sušici

Dětství a mládí strávil Jiří Marek v obci Kolinec. V sedmnácti letech poznal bratry Černegovy, díky nimž se seznámil s obsahem Charty 77, kterou brzy po svých osmnáctých narozeninách podepsal.

Následně rozmnožoval a dával do oběhu dokumenty spojené s Chartou 77, distribuoval samizdatové knihy a sbíral podpisy pod petice na podporu politických vězňů. Součástí odporu proti komunistickému režimu byly i protestní hladovky. Vyvěšoval americkou vlajku na počest osvobození Sušice americkou armádou a pravidelně pořádal slavnostní akty k výročí 28. října u sochy T. G. Masaryka v Sušici. Po vzniku hnutí za občanskou svobodu, jehož byl členem, se angažoval otevřeněji.

Po sedmnáctém listopadu 1989 Jiří Marek jako první vystoupil na sušickém náměstí a tím zahájil slet událostí, které vedly k svobodným volbám.
(Kvůli nemoci převezme Jiří Marek čestnou plaketu individuálně.)

Fotogalerie
The Loop Jazz Club

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
ČNSO studio

Hlavní zprávy

 

ČEZ - Čistá energie zítřka