Další zvrat kolem úložiště v Plzeňském kraji. Ministerstvo odmítlo plné posouzení dopadů

Plzeňský kraj a obce v okolí lokality Březový potok na Klatovsku řeší další zvrat v přípravě hlubinného úložiště. Ministerstvo životního prostředí rozhodlo, že návrh státní koncepce pro nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem nebude podroben plnému strategickému posouzení vlivů na životní prostředí (SEA). Platforma proti hlubinnému úložišti to považuje za krok oslabující kontrolu dopadů na krajinu i zdraví lidí. Téma dlouhodobě patří mezi citlivé i pro zprávy Plzeň, protože jedna ze čtyř zvažovaných lokalit leží právě v regionu.

Podle platformy ministerstvo přešlo připomínky samospráv i veřejnosti. V dubnu se v rámci tzv. zjišťovacího řízení vyjádřilo 26 obcí, 12 spolků a 55 občanů. Ministerstvo jejich výhrady nezohlednilo jako důvod pro zahájení plného posouzení.

Ministerstvo naopak uvádí, že dokument nemá mít významný dopad na životní prostředí ani na veřejné zdraví. Platforma s tímto závěrem nesouhlasí a upozorňuje zejména na změnu harmonogramu. Nově se počítá s tím, že hlubinné úložiště bude připravené k provozu už v roce 2050, zatímco starší plán počítal s obdobím po roce 2065. Z pohledu obcí jde o posun zhruba o 15 let.

Obce varují - méně času na průzkum, větší nejistota

Zástupci platformy tvrdí, že kratší termín zvyšuje tlak na rychlejší postup prací a omezuje prostor pro důkladné prověření geologických podmínek, které mají být klíčovou bezpečnostní bariérou projektu. Obce se obávají, že kvůli tomu mohou být podceněna rizika pro místní prostředí i pro obyvatele dotčených obcí.

Platforma kritizuje i podobu samotného materiálu. Podle jejích členů je text z velké části popisný a chybí v něm srovnání dalších variant, které by stát mohl zvažovat vedle výstavby hlubinného úložiště.

Březový potok v Plzeňském kraji zůstává ve hře

Hledání místa pro hlubinné úložiště koordinuje státní organizace SÚRAO. V užším výběru zůstaly čtyři doporučené lokality: Březový potok, Horka, Hrádek a Janoch.

Březový potok zasahuje do území několika obcí na Klatovsku, například do Chanovic, Horažďovic, Pačejova a Velkého Boru. Starosta Horažďovic je jedním z mluvčích platformy a dlouhodobě upozorňuje, že obce chtějí mít při tak zásadním rozhodnutí silnější slovo.

Bude potřeba druhé úložiště?

Platforma upozorňuje na očekávaný nárůst množství vysoce aktivního odpadu. Návrh koncepce podle ní zvyšuje odhad vyhořelého paliva z přibližně 9 tisíc tun na 14,5 tisíce tun. Další navýšení může přinést i plán delšího provozu elektrárny Dukovany, který by mohl celkově dosáhnout až 80 let.

V souvislosti s tím obce zmiňují i obavu, zda nakonec nebude potřeba vybudovat dvě úložiště. Stát už dříve pracoval i se záložní variantou a úplně ji z plánů nevyřadil.

Stížnost do Bruselu je ve hře

Platforma proti hlubinnému úložišti, sdružující 58 členů (40 obcí a měst a 18 spolků), zvažuje podnět k Evropské komisi. Chce prověřit, zda postup ministerstva odpovídá evropským pravidlům a závazkům z Aarhuské úmluvy.

Platforma zároveň dál prosazuje změnu přístupu státu. Nechce, aby se řešení vyhořelého paliva zúžilo jen na jedinou cestu, a trvá na tom, aby finální výběr lokality byl podmíněn předchozím souhlasem dotčených obcí.