Do Brd se vrací rys. Mladá samice Jane může změnit budoucnost šelem v oblasti

Brdy se chystají na novou obyvatelku, která nepotřebuje chalupu ani kolaudaci. Do lesů má během následujících týdnů zamířit mladá rysí samice. Jmenuje se Jane a po měsících péče má začít znovu divočinu – tentokrát v CHKO Brdy.

Za návratem rysa ostrovida do brdských lesů stojí firma AP Lesnická ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Správou národního parku Šumava. Ochránci přírody upozorňují, že jde o mimořádný případ. V Česku se podle nich poprvé podařilo zachránit osiřelé rysí kotě, připravit ho na samostatný život a zároveň minimalizovat kontakt s lidmi. Jinými slovy: žádné mazlení, žádné „jak je roztomilá“, žádné domácí jméno typu Micinka.

Jane je bez návyku na člověka

Rysí mládě našli na podzim 2025 v západní části Národního parku Šumava. Nejprve skončilo v záchranné stanici Správy NP Šumava v Klášterci u Vimperka, později bylo přesunuto do specializovaného zařízení v areálu výběhů Neuschönau v Národním parku Bavorský les. Právě tam jsou podmínky pro dočasnou péči o zraněné nebo osiřelé divoké šelmy.

„Hlavním cílem bylo, aby si mladá rysice nezvykla na přítomnost člověka.“Susanne Klett, veterinářka a odborná vedoucí areálu zvířecích výběhů Správy národního parku Bavorský les

Od loňského listopadu byla Jane v izolovaném výběhu a s lidmi se setkávala jen v nutných případech. Díky tomu si podle odborníků uchovala plachost i lovecké instinkty. To v rysím světě znamená základní předpoklad pro přežití v přírodě.

Proč právě Brdy

Brdy mají pro rysa jednu výhodu: občas se zde rysi objeví, dosud ale spíš jako „návštěvníci“. V posledních letech odborníci zaznamenali hlavně migrující samce ze Šumavy. Bez samic se však z přechodných průchodů stálé teritorium ani mláďata vytvořit nemohou.

Ochránci doufají, že Jane může situaci změnit. Pokud se v Brdech usadí a najde partnera, může to být pro budoucnost rysů v oblasti zásadní. Zoologové navíc upozorňují, že návrat rehabilitovaného rysího sirotka má největší šanci na úspěch tam, kde se druh občas vyskytuje a kde si mladé zvíře snáze najde volné teritorium – u samic to platí dvojnásob.

Obojek, který nehlídá. Jen sbírá data

Než Jane vypustí, dostane telemetrický obojek. Ten umožní vědcům a ochráncům přírody sledovat její pohyb, úspěšnost lovu i to, jak se v Brdech zabydluje. Data mají ukázat, zda aklimatizace probíhá dobře, a pomohou vyhodnotit celý projekt.

Pro laika to není „sledovací náramek“ ve smyslu domácího vězení, spíš nástroj pro mapování pohybu rysice a posouzení, jestli se drží v rozumném okolí a daří se jí v novém domově.

Rys jako ukazatel zdravého lesa

AP Lesnická hospodaří šetrně zhruba na 4 000 hektarech brdských lesů. Podle zástupců firmy je přítomnost rysa známkou toho, že lesní ekosystém funguje. Stabilní populace rysa může navíc pomáhat udržovat rovnováhu mezi zvěří a obnovou lesa – rys se živí hlavně srnčí zvěří a po úlovku se k němu často vrací. V brdských lesích by tak mohl hrát roli tichého regulátora populace zvěře.

Vzácný soused, který to nemá jednoduché

Rys ostrovid patří mezi silně ohrožené druhy. V Česku stabilně žije zejména na Šumavě, v Českém lese a v Novohradských horách, na východě pak v Beskydech. V česko-bavorsko-rakouském pomezí podle ochránců žije zhruba 120 až 140 jedinců.

Rys je teritoriální šelma a na cestách čelí rizikům: každý rok podle ochranářů zahyne desítka jedinců pod koly aut nebo kvůli pytlákům. Proto má smysl každé zvíře, které se podaří vrátit do přírody. V případě Jane jde o víc než o jeden návrat – je to šance, že Brdy přestanou být pro rysa pouze přestupní stanicí.

Jméno Jane dostala samice na počest primatoložky Jane Goodallové, která zemřela deset dní před tím, než bylo osiřelé rysí mládě nalezeno. Teď má její jmenovkyně před sebou vlastní příběh – bez potlesku a bez kamer, zato v lese, který umí být laskavý i tvrdý, přesně tak, jak to divočina umí.