Lovečtí dravci byli k vidění kolem Drozdova

Sokolnické lovy pořádané rokycanským střediskem v Drozdově na hranicí Plzeňského a Středočeského kraje mají svojí dlouholetou tradici. Nejinak tomu bylo i v letošním roce, kdy se do lovecké chaty sjela desítka sokolníků se svými opeřenci. Úvodního slova se ujal úderem jedenácté hodiny předseda místních myslivců Miloslav Jelínek, který sokolníky, lovecké dravce i psy přivítal a vzpomenul Jiřího Měšťana, který tragicky zahynul v minulém roce. Díky němu se zde pravidelně sokolnické akce konají a patří k nejlepším, které rokycanští organizují.

Poslední říjnovou neděli, tedy 27. října byli v okolí Drozdova k vidění převážně sokoli stěhovaví, rarozi velcí a jejich kříženci. Přítomen zde však byl i loňský sameček orla skalního, který svojí velikostí vzbuzoval nejen pozornost, ale především respekt. Kromě sokolníků a myslivců se této významné akce zúčastnili i zástupci laické veřejnosti, což svědčí o atraktivnosti tohoto zvláštního způsobu lovu. A zcela jistě nelitovali. Všichni totiž mohli i díky krásnému podzimnímu počasí obdivovat dravce při lovu v dobře zazvěřené honitbě Mysliveckého sdružení Holý vrch Drozdov, která hospodaří na více než tisíci hektarech. O tuto krásnou honitbu, v níž převládá výskyt zvěře srnčí, černé i vysoké, se aktivně starají všichni členové sdružení, jehož zázemí je právě v dobře udržovaném areálu pod lesem. Zde se také koncentrují i další aktivity místního sdružení, jehož náplní je především chov zvěře.

Klub sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty je jediným sokolnickým klubem u nás a je potěšitelné, že patří mezi největší na světě. Byl založen 11. listopadu 1967 v Opočně pod Orlickými horami. Právě z tohoto důvodu se zde každoročně konají prestižní sokolnické lovy, na kterých má tradičně své zástupce i rokycanské sokolnické středisko. Výše zmiňovaný klub je členem Mezinárodní sokolnické asociace IAF, která sdružuje 75 sokolnických organizací ze 48 zemí světa. Sokolníkem však nemůže být každý. Kromě složení zkoušky z myslivosti musí po minimálně roční přípravné lhůtě pod vedením odborného garanta ještě složit náročné zákonem stanovené sokolnické zkoušky.

Vlastní lov spočíval ve zhruba šestihodinové procházce honitbou, kde lze ještě zastihnout divokou populaci bažantí zvěře. Bohužel ta se z našich honiteb pozvolna vytrácí a to nejen ke smutku sokolníků, ale především chovatelů ohařů – nepostradatelných pomocníků nejen myslivců, ale i samotných sokolníků. I na tomto setkání byla práce čtyřnohých kamarádů několikrát vyzdvižena. Bohužel i v této honitbě dochází k poklesu výskytu drobné zvěře především díky změnám v krajině, ale i dalším negativním faktorům. Proto se místní myslivci snaží o podporu populace bažantí zvěře vlastním vypouštěním.

„Nelovíme pro kořist, ale pro všechno to krásné při lovu„. Tak by se dalo charakterizovat sokolnické setkání rokycanského střediska, které každoročně přivítá do svých řad jednoho až dva nové sokolníky. A je sympatické, že jsou to lidé nejrůznějšího věku i povolání. Zapadající sluníčko střídá soumrak a s ním pozvolna přichází i konec další úspěšné sokolnické akce, která sice nebyla bohatá na úlovky, ale na zážitky. A je jen škoda, že mezi námi již chybí člověk, který svým osobitým přístupem vždy udělal z této akce místo, kam se lidé rádi vraceli a těšili celý rok. Přesto se budeme i nadále snažit, aby odkaz Jirky Měšťana byl „ živý „ a sokolnické lovy se zde pravidelně konaly i v budoucnu.

"Den pozvolna končí. Příjemní lidé, ukáznění dravci, zazvěřená honitba, bohaté občerstvení. Takové je hodnocení od všech zúčastněných, kteří bude-li to možné jistě přijedou i příští rok. Je tedy samozřejmostí poděkovat nejen účastníkům, ale především pořadatelům, tedy myslivcům z MS Holý vrch v Drozdově za jejich přátelské pozvání a vlídné přijetí," říká šéf rokycanských ochránců přírody Pavel Moulis.