Plzeňský kraj připravuje na rok 2027 další schodkový rozpočet, půjčku si však brát nechce. Nejméně 2,5 miliardy korun plánuje investovat do silnic, nemocnic, škol a sociálních služeb. Rozdíl mezi příjmy a výdaji pokryje z rezerv, ve kterých má až pět miliard korun.
Plzeňský kraj sestavuje rozpočet na rok 2027 jako investiční, počítá však se schodkem. Na velké akce chce vyčlenit minimálně 2,5 miliardy korun, tedy podobně jako v roce 2026. Předpokládá také růst ekonomiky a s ním vyšší výběr daní; podle krajského náměstka pro ekonomiku Pavla Stroleného (ANO) by daňové příjmy mohly přinést až o 300 milionů korun více.
Kraj současně tvrdí, že schodek zvládne bez půjčky. Má volné prostředky na účtech a ve fondech a právě z nich chce výpadek dorovnat.
Krajské odbory mají do 1. září 2026 odevzdat své požadavky. Definitivní podoba rozpočtu by měla být známa ke konci září 2026. Vedení kraje neočekává letos výraznější změny pravidel hry.
Hejtmanství počítá s tím, že vlastní příjmy bez státních transferů, které směřují hlavně do školství a sociálních služeb, překročí 10 miliard korun.
Rozpočet má opět skončit schodkem. Podle vedení kraje jde o daň za investice, které mají podpořit rozvoj regionu. Běžný provoz chce kraj pokrýt z pravidelných příjmů; do mínusu se dostane především kvůli navýšeným prostředkům na stavby a rozsáhlejší opravy.
Vedení kraje varuje, že vyšší daňové výnosy mohou rychle „zmizet“ ve zvyšování mezd - týká se to úředníků, učitelů i zaměstnanců krajských nemocnic.
Podle představitelů má kraj v rezervách přibližně 4,5 až 5 miliard korun. Půjčku nyní neplánuje; pokud by ji někdy využil, dávala by smysl spíše u dlouhodobých a nákladných projektů, jako jsou rozsáhlé stavby nemocnic nebo silnic.
Mezi hlavní priority nadále patří krajské silnice, zdravotnictví, školy a sociální oblast. Výdaje na opravy silnic a mostů by se měly zvýšit na přibližně jednu miliardu korun.
Kraj zároveň naznačuje, že si bude muset více pomáhat vlastními prostředky, pokud nedorazí finance ze státu. Dříve podle kraje přicházelo na silnice ze státní úrovně 200 až 300 milionů korun ročně; případný výpadek chce kraj doplnit ze svého rozpočtu.
Kraj plánuje udržet investice nejméně na úrovni 2,5 miliardy korun a v případě dobře připravených projektů by je rád navýšil. Vedení kraje však připouští, že přípravu brzdí zdlouhavé povolování a změny v pravidlech stavebního řízení. Z tohoto důvodu se část letošních prostředků promítne až do roku 2027 - zhruba jedna miliarda korun, protože některé stavby v roce 2026 vůbec nezačaly. Kraj zmiňuje mimo jiné urgentní příjmy v nemocnicích.
U velkých zdravotnických projektů už se rozbíhají konkrétní kroky. V systému E-ZAK Plzeňského kraje je například vypsaná zakázka na nový lůžkový pavilon s laboratořemi a urgentním příjmem v Klatovech.
Mezi velké stavby patří i přestavba chátrajících plzeňských lázní na kulturní centrum a zázemí pro galerii. Náklady se podle kraje mohou vyšplhat až k třem miliardám korun, projekt však kraj neřadí mezi úplné priority.
Pokud bude vše připravené, kraj chce v projektu pokračovat. Stavební povolení má podle hejtmana přijít v nejbližších dnech, dodavatele chce kraj vybrat do konce roku 2026. V roce 2027 by lázně mohly potřebovat až půl miliardy korun, především na bourací práce a úpravy vnější části areálu.
,Plzeňský kraj sestavuje rozpočet na rok 2027 jako investiční, počítá však se schodkem. Na velké akce chce vyčlenit minimálně 2,5 miliardy korun, tedy podobně jako v roce 2026. Předpokládá také růst ekonomiky a s ním vyšší výběr daní; podle krajského náměstka pro ekonomiku Pavla Stroleného (ANO) by daňové příjmy mohly přinést až o 300 milionů korun více.
Kraj současně tvrdí, že schodek zvládne bez půjčky. Má volné prostředky na účtech a ve fondech a právě z nich chce výpadek dorovnat.
Krajské odbory mají do 1. září 2026 odevzdat své požadavky. Definitivní podoba rozpočtu by měla být známa ke konci září 2026. Vedení kraje neočekává letos výraznější změny pravidel hry.
Hejtmanství počítá s tím, že vlastní příjmy bez státních transferů, které směřují hlavně do školství a sociálních služeb, překročí 10 miliard korun.
Rozpočet má opět skončit schodkem. Podle vedení kraje jde o daň za investice, které mají podpořit rozvoj regionu. Běžný provoz chce kraj pokrýt z pravidelných příjmů; do mínusu se dostane především kvůli navýšeným prostředkům na stavby a rozsáhlejší opravy.
Vedení kraje varuje, že vyšší daňové výnosy mohou rychle „zmizet“ ve zvyšování mezd - týká se to úředníků, učitelů i zaměstnanců krajských nemocnic.
Podle představitelů má kraj v rezervách přibližně 4,5 až 5 miliard korun. Půjčku nyní neplánuje; pokud by ji někdy využil, dávala by smysl spíše u dlouhodobých a nákladných projektů, jako jsou rozsáhlé stavby nemocnic nebo silnic.
Mezi hlavní priority nadále patří krajské silnice, zdravotnictví, školy a sociální oblast. Výdaje na opravy silnic a mostů by se měly zvýšit na přibližně jednu miliardu korun.
Kraj zároveň naznačuje, že si bude muset více pomáhat vlastními prostředky, pokud nedorazí finance ze státu. Dříve podle kraje přicházelo na silnice ze státní úrovně 200 až 300 milionů korun ročně; případný výpadek chce kraj doplnit ze svého rozpočtu.
Kraj plánuje udržet investice nejméně na úrovni 2,5 miliardy korun a v případě dobře připravených projektů by je rád navýšil. Vedení kraje však připouští, že přípravu brzdí zdlouhavé povolování a změny v pravidlech stavebního řízení. Z tohoto důvodu se část letošních prostředků promítne až do roku 2027 - zhruba jedna miliarda korun, protože některé stavby v roce 2026 vůbec nezačaly. Kraj zmiňuje mimo jiné urgentní příjmy v nemocnicích.
U velkých zdravotnických projektů už se rozbíhají konkrétní kroky. V systému E-ZAK Plzeňského kraje je například vypsaná zakázka na nový lůžkový pavilon s laboratořemi a urgentním příjmem v Klatovech.
Mezi velké stavby patří i přestavba chátrajících plzeňských lázní na kulturní centrum a zázemí pro galerii. Náklady se podle kraje mohou vyšplhat až k třem miliardám korun, projekt však kraj neřadí mezi úplné priority.
Pokud bude vše připravené, kraj chce v projektu pokračovat. Stavební povolení má podle hejtmana přijít v nejbližších dnech, dodavatele chce kraj vybrat do konce roku 2026. V roce 2027 by lázně mohly potřebovat až půl miliardy korun, především na bourací práce a úpravy vnější části areálu.