Myslivecký den v plzeňském arboretu okouzlil rodiny s dětmi

V Arboretu Sofronka se uskutečnilo setkání myslivců s veřejností, podtitulem Naší klubovnou je příroda. Akce byla celorepubliková a v Plzni se konala poprvé. Návštěvníky v arboretu přivítala hudba Prácheňští trubači; program oficiálně zahájili Aleš Tolar, náměstek primátora pro dopravu a životní prostředí, a Petr Brandl, předseda Oblastního mysliveckého spolku.

Podle organizátorů se akce zapsala do historie tím, že si na Sofronku přišlo prohlédnout téměř 300 návštěvníků, z nichž většinu tvořily rodiny s dětmi. K vidění bylo i několik atrakcí a praktických ukázek, které demonstrovaly propojení myslivosti s přírodou a vzděláváním veřejnosti.

„Zatlouci hřebík do dubového špalku, uříznout polínko pilou břichatkou nebo zatroubit na lesní roh vypadá na první pohled jednoduše, ale mnohé děti zjistily, že tak jednoduše to není, stejně jako poznat z jakého stromu je kus dřeva. Asi největší atrakcí celé akce bylo vystoupení sokolníka Václava Šporera, které v jednu chvíli sledovalo více než osmdesát lidí. Není divu, protože k vidění bylo celkem deset ptáků, mezi nimi i náš největší dravec orel mořský, káně Harrisova, ale i chytrý krkavec. Mnohé děti viděly dravce a sovy takto zblízka poprvé, já jsem si půjčil na ruku orla a byl majestátní,“řekl náměstek Aleš Tolar

Součástí programu byla i ukázka krmení daněk v místní obůrce, lovecká kynologie, povídání o včelách a včelaření, ukázky borových šišek a odborné informace o arboretu. Zvláštní atrakce zahrnovaly laserovou střelnici, práci s drony, které dobrovolníci a myslivci využívají při hledání srnčí zvěře před kosou a dalšími pracemi v terénu, a dvoukilometrovou stezku se hrami a aktivitami pro děti a rodiče. „Lidem se také líbila dvoukilometrová trasa připravené stezky, kde na ně čekala spousta her, zajímavých informací o přírodě, praktických zkoušek šikovnosti i prověřování jejich znalostí o lese a životě v něm. V cíli je pak čekala malá odměna,“ uvedla Martina Kováříková, vedoucí oddělení pro práci s veřejností a lesní pedagogiku.

Podle pořadatelů se spolupráce města Plzně a dobrovolníků z řad myslivců vyplatila a organizátoři věří, že akce nebyla poslední. Petr Brandl zdůraznil, že akce ukázala potenciál podobných setkání pro bližší poznání myslivosti a života v lese veřejnosti a těší se na další ročníky.

Arboretum Sofronka

Od založení do současnosti bylo na Sofronce na ploše přibližně 22 hektarů vysázeno celkem 61 druhů borovic z celého světa. Tato sbírka patří mezi největší na euroasijském kontinentu. V současné době je reprezentativně zastoupeno 16 druhů borovic, které se tam úspěšně adaptovaly, plodí a zmlazují pod mateřským porostem. Dalších 24 druhů přežilo jen v jednotlivých exemplářích; ostatní druhy vyhynuly buď po první zimě, nebo během několika let. Jedinečnost arboreta spočívá v desítkách až stovkách zeměpisných odchylek a variant (tzv. proveniencí) některých druhů, které umožňují studovat proměnlivost borovic v rámci jednoho druhu v různých stanovištích. Arboretum se mimo jiné podílelo na zachování genofondu borovice lesní, modřínu opadavého, lípy srdčité či jeřábu břeku a spolupracovalo na řešení ekologické katastrofy v Krušných horách a problematice lesa v imisních oblastech.