O tisíc let starší než Stonehenge. Archeologové z Plzně zkoumají pravěkou svatyni

Archeologové z Západočeské univerzity v Plzni zkoumají pravěkou svatyni nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Nová zjištění naznačují, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě; lokalita má být zhruba o tisíc let starší než slavný Stonehenge.

Výzkum vede tým z katedry archeologie Filozofické fakulty ZČU. Spolupracují odborníci z Univerzity Karlovy a Univerzity Hradec Králové. Pro ZČU v Plzni jde o významný projekt i mimo region a zaujme i čtenáře, kteří sledují dění v Plzeňském kraji.

Kruh v krajině a dvanáct vstupů

Stavba vznikla přibližně před 6 500 lety. Lidé tehdy vybudovali téměř kruhové ohrazení o průměru kolem 230 metrů. Součástí byl příkop hluboký přes 2,5 metru a dvanáct nepravidelně rozmístěných vstupů.

Archeologové teď rozmístění vstupů podrobně analyzovali a dospěli k závěru, že nejde o náhodu.

„Jejich geometrie vytvářela systém, který umožňoval sledovat nejvýznamnější okamžiky slunečního i měsíčního cyklu,“ Petr Krištuf, vedoucí výzkumu

Slunce, Měsíc a dlouhý cyklus

Vědci popsali dvě hlavní pozorovací osy. Jedna souvisí s krajními polohami Měsíce na obzoru během přibližně osmnáctiletého cyklu, druhá propojuje východ Slunce při letním slunovratu se západem Slunce při zimním slunovratu.

Podobný princip je známý i ze Stonehenge, v Chlebech se ale podle týmu objevuje v mnohem starší podobě. Stáří památky vědci určili na základě analýzy organického materiálu.

Rituály, býčí lebky i lidské kosti

Výzkum naznačuje, že místo mělo rituální význam. V příkopu u vstupů archeologové našli například býčí lebky a rohy, které mohly původně zdobit brány vedoucí do ohrazení. Archeolog Jan Turek z Univerzity Karlovy připomíná, že kult býka patřil mezi důležité symboly prvních zemědělců v tehdejší Evropě.

V příkopu se objevily i lidské kosti. Starší sondy tu dříve odkryly hrob únětické kultury z doby bronzové, obsahující ostatky zhruba osmnácti lidí ukládané postupně.

Svatyně zanikla, přišlo sídliště

Podle vedoucího výzkumu Petra Krištufa se role místa v následujících staletích změnila. Zatímco Stonehenge zažívalo opakované návraty a nové interpretace, v Chlebech se vývoj ubíral opačným směrem. V době železné zřejmě monument ztratil původní význam, příkop se postupně zasypal a na místě vzniklo běžné sídliště.

Další krok - co řekne půda

Vědci chtějí doplnit obraz analýzami půdy. Podle Jana Fišera z Univerzity Hradec Králové mohou chemické stopy napovědět, jak lidé místo využívali v různých obdobích pravěku.

Výzkum je součástí mezinárodního projektu Long-term land use dynamics within the areas of prehistoric ritual places, který se zaměřuje na proměny pravěkých rituálních krajin a na to, jak se funkce takových míst měnila v čase.

Archeology uvidí lidé přímo na místě

Veřejnost si může lokalitu prohlédnout ve středu 19. srpna 2026 od 15:00. Archeologové představí práci v terénu během akce Archeologické léto přímo v Chlebech na Nymbursku.