Plzeň chystá velkolepou oslavu vzniku československého státu 28. října, poprvé v novodobé historii města. Vyčlení na ni jeden milion korun, polovinu oproti tomu, kolik vydala na květnové oslavy osvobození. Řekl to primátor Miroslav Kalous, autor nápadu.
"Těžko lze v naší historii najít lepší datum než vznik samostatné republiky, který je společný všem lidem bez rozdílu politické orientace, věku, vyznání," uvedl. Podle něj se Plzeň umí spontánně bavit a slaví ráda.
K Masarykovu pomníku přišla loni 28. října pouhá stovka lidí většinou ve věku mezi 60 až 70 lety, kteří mají k datu zcela jiný vztah. Nový koncept oslav má být nejvíce zaměřen na děti a mládež, aby si uvědomily, kam patří. "Chceme přitáhnou mladé motivem ’dnes má ČR narozeniny, tak se pojďte bavit’," dodal. Výročí radnice Plzeňanům připomene zábavnou formou.
V přípravném týmu je Jiří Suchý ze Semaforu, ředitel plzeňského divadla Jan Burian, zástupci médií, podnikatelů a Plzeňského Prazdroje. Primátor nechtěl prozradit program. "Bylo by to nefér vůči přípravnému týmu," uvedl.
"Akce bude v tradičním duchu, důstojná a státotvorná. Nebude chybět ani ohňostroj a možná budou i třepetalky," uvedl člen přípravné skupiny, továrník Vít Linhart. Podle něj bude ten den v Plzni vše za 28 korun. Lidé si koupí legitimaci, na níž budou moci jezdit ve vozech MHD, vstupovat do městských zařízeních typu zoo a galerií včetně večerního představení Prodané nevěsty v divadle. Linhart si posteskl, že žádný z "bláznivých" nápadů jeho samotného a Jiřího Suchého nebyl realizačním týmem přijat.
Podle náměstka primátora Petra Náhlíka by nebylo dobré dělat oslavy pouze ve stylu veselice. Je nutné podpořit je debatami ve školách, rozhlase i na veřejnosti. "Každý rituál a tradice mají smysl a potřebujeme je k životu. Lidem, kteří je dříve nacházeli v církevních svátcích, nyní chybějí," uvedl. Podle něj má nyní Plzeň jedinou velkou oslavu spojenou se svojí historií, a to květnové osvobození města americkou armádou. Velké akce se tedy konají vždy v roce končícím pětkou nebo nulou. Nyní by je mohly doplnit velké říjnové svátky v roce končícím na osmičku nebo na trojku, dodal.
"Mrzí mě například, že jsem si naposledy zazpíval hymnu v listopadu 1989," uvedl náměstek. Podle něj by právě tato oslava měla být k tomu vhodná. Jediná část Plzně, která si spontánně připomíná nějaké historické výročí, je Koterov. Stovky lidí se vždy v květnu sejdou u pomníku padlých.
