Další miliony půjdou do elektrokol. Plzeň přitom stále nemá bezpečnou síť cyklotras

Sdílená elektrokola se v Plzni během několika měsíců proměnila z novinky v běžnou součást dopravy. Radnice rostoucí počet výpůjček prezentuje jako úspěch a plánuje rozšířit flotilu až na 500 kol. Vedle vysokého zájmu ale zůstává několik nepříjemných otázek: kolik bude služba dlouhodobě stát, kdo ji skutečně využívá a proč město investuje do dalších kol dříve, než napraví dlouhodobě slabou cyklistickou infrastrukturu.

Od března statisíce jízd, účet ale platí i město

Služba Pilsen Bike vyjela do ulic 17. března 2026. Startovala se 300 elektrokoly a zhruba 156 stanovišti po celém městě, včetně okrajových částí.

Podle radnice se projekt rychle uchytil. V prvních měsících přibyly desítky tisíc uživatelů a lidé na sdílených kolech najezdili stovky tisíc kilometrů. Denní provoz se běžně pohybuje kolem 2 500 výpůjček a ve špičkách přesahuje 3 000 jízd.

Vysoké využití je nepochybně argumentem pro zachování služby. Samo o sobě ale neříká, zda je celý projekt hospodárný. Elektrokola je nutné pravidelně nabíjet, převážet mezi stanovišti, servisovat a opravovat. Část nákladů navíc nesou veřejné rozpočty, tedy i lidé, kteří službu nevyužívají.

Město chce 500 kol. Otázkou je, zda nezačíná od konce

Plzeň chce na rostoucí poptávku reagovat posílením služby. Podle vedení města by se počet sdílených elektrokol měl postupně navýšit na zhruba 500 kusů. Ještě v létě mají přijet další desítky kol a podobné rozšíření se plánuje i pro další sezonu.

Kromě kol mají přibývat také stanoviště. Dostupnost v okrajových částech Plzně je totiž stále problémem. V centru bývá kol dostatek, zatímco v některých vzdálenějších lokalitách mohou být stojany prázdné právě ve chvíli, kdy je lidé potřebují.

Kritici projektu ale namítají, že město začíná od konce. Pokud chce skutečně podporovat cyklodopravu, nestačí nakoupit další stovky elektrokol. Nejprve by mělo zajistit bezpečné, přehledné a souvislé trasy, po kterých se na nich dá jezdit bez konfliktů s chodci a automobily.

V centru přibývají kola, značení místy mizí

Největší koncentrace sdílených kol je pochopitelně v širším centru, právě tam ale bývá cyklistická infrastruktura často nejednotná a nepřehledná. Některé pruhy končí bez návaznosti, vodorovné dopravní značení je místy málo viditelné a cyklisté jsou opakovaně vedeni do situací, kde musí složitě kličkovat mezi auty, obrubníky, větvemi nebo chodci.

Pro město je jednodušší ukázat nové elektrokolo než opravenou čáru na vozovce nebo prořezanou zeleň. Právě tyto méně nápadné zásahy ale rozhodují o bezpečnosti každodenní jízdy. Bez souvislé sítě tras se může stát, že se rostoucí počet kol přelije na chodníky, kde vznikají další konflikty.

Servis, baterie a další provozní náklady

Názory obyvatel se od spuštění služby liší. Někteří ji chválí jako rychlý způsob dopravy do práce, školy nebo k přestupu na MHD. Jiní popisují situace, kdy narazili na kolo s vybitou baterií, slabou asistencí nebo jinou závadou.

Provozovatel, Plzeňské městské dopravní podniky, připouští, že s vysokým vytížením přibývají technické problémy. Uživatelé mají před jízdou kontrolovat základní stav kola a závady hlásit přímo v aplikaci.

S rozšířením flotily na 500 kusů ale porostou také nároky na servis, dobíjení a logistiku. Město by proto mělo veřejnosti průběžně ukazovat nejen počet výpůjček, ale také úplné náklady na jednu jízdu, opravy, přesuny kol a provoz celého systému.

Výpůjčka se může sama ukončit

Dopravní podniky řešily také stížnosti uživatelů, kterým se výpůjčka sama ukončila. Děje se to ve chvíli, kdy kolo delší dobu zůstane bez pohybu. Pro delší zastavení je nutné použít v aplikaci placený režim „pauza“.

I tento detail ukazuje, že sdílené kolo není vždy tak jednoduchou alternativou, jak se může zdát z propagačních materiálů. Uživatel musí znát pravidla aplikace, hlídat stav baterie i správné ukončení jízdy.

Jízda po chodníku není jen problém jezdců

S rostoucím počtem výpůjček přibývají také konflikty v ulicích. Podle města a policie se opakovaně objevuje jízda po chodníku, která je pro cyklisty zakázaná. Výjimku mají pouze děti do 10 let. Sdílená kola jsou přitom určena uživatelům od 15 let.

Radnice proto před prázdninami spustila kampaň „Na kole bezpečně po Plzni“. Připomíná povinnost helmy u cyklistů do 18 let, zákaz alkoholu a nutnost ohleduplné jízdy. Policie už podle města ukládala také pokuty.

Odpovědnost ale nelze přenášet jen na jezdce. Pokud cyklotrasa náhle končí, vede nebezpečným místem nebo není dostatečně označená, část lidí zvolí chodník jako subjektivně bezpečnější variantu. Pokuty mohou řešit jednotlivé přestupky, nikoliv příčinu problému.

Dotovaná kola vedle dotované MHD

Plzeň původně počítala s tím, že tříletý provoz vyjde na 25 milionů korun. Plzeňský kraj přispívá pěti miliony. Kvůli vysokému zájmu město přidalo další peníze na nákup a rozšíření flotily.

Ceník zvýhodňuje předplatitele plzeňské MHD a Integrované dopravy Plzeňského kraje. Ti mají dvakrát denně 15 minut jízdy zdarma, poté platí jednu korunu za minutu. Ostatní uživatelé platí jednu korunu za minutu od začátku. Půjčování funguje přes Virtuální Plzeňskou kartu nebo bezkontaktní platbu.

Právě zde vzniká další otázka. Město dotuje veřejnou dopravu a současně financuje službu, která jí může na kratších trasách konkurovat. Část kritiků upozorňuje, že kola často využívají mladí lidé a studenti, kteří už mají zvýhodněné jízdné v MHD. Bez podrobnějších dat o věku uživatelů a účelu cest ale nelze přesně určit, zda sdílená kola nahrazují jízdy autem, pěší chůzi, nebo právě městskou dopravu.

Úspěch se nemá měřit jen počtem výpůjček

Pilsen Bike si své uživatele našel a tisíce denních jízd nelze přehlížet. Počet výpůjček ale nesmí být jediným měřítkem úspěchu. Stejně důležité jsou skutečné náklady, technický stav kol, dostupnost na okrajích města a především bezpečnost tras.

Další stovky elektrokol mohou vypadat jako viditelná podpora moderní dopravy. Bez obnovy značení, odstranění překážek a budování souvislé cyklistické sítě ale půjde jen o drahou náplast. Chce-li Plzeň přesvědčit obyvatele, že nejde pouze o efektní projekt placený z veřejných peněz, musí vedle kol investovat také do prostoru, ve kterém se na nich jezdí.