Plzeň nasadí termodrony proti lesním požárům

Plzeň chce zrychlit odhalování lesních požárů. Do hry mají vstoupit čidla v terénu a drony s kamerami. Jakmile systém zachytí podezřelé signály, dron vyrazí na místo a přenese obraz přímo hasičům.

Novinku připravuje tým Drony SIT, který spadá pod Správu informačních technologií města Plzně (SITMP). Projekt míří hlavně do česko-bavorského pohraničí, počítá se s nasazením v okolí Šumavy a Bavorského lesa.

Čidla zachytí „stopu“ hoření, dron ji ověří

Technologie kombinuje dvě složky. V lese budou rozmístěná čidla, která zachytí plyny vznikající při hoření. Pokud naměřené hodnoty přesáhnou běžný stav, systém vyšle dron.

Drony budou vybavené termokamerou i klasickou kamerou, hasiči tak uvidí, zda jde o skutečný požár, nebo falešný poplach. Cílem je zahájit zásah dřív, než se oheň rozšíří a než si kouře všimne někdo z okolí.

Drony budou startovat z boxů v terénu

Stroje nebudou startovat z jediné základny, ale ze stanic umístěných přímo v terénu. Zpočátku budou létat poloautomaticky, v budoucnu se počítá i s plně autonomními lety, až to umožní pravidla v Česku i v Německu.

Obraz a data mají putovat k hasičům přes aplikaci IZS Stream. Operační středisko tak získá rychlou informaci o situaci a může zvolit vhodný postup.

Přeshraniční projekt do roku 2028

Projekt nese název CTRL-F (Control Fire). Odstartoval v lednu 2026 a je naplánovaný do prosince 2028. Vedoucím partnerem je univerzita v bavorském Ansbachu. Na německé straně se zapojují i firmy zaměřené na autonomní drony a umělou inteligenci.

Pro Plzeň je v projektu vyčleněno 6,8 milionu korun. Prostředky pocházejí z programu EU Interreg. Spolupracují také hasiči z Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje a partneři z německého okresu Cham.

Plzeň už drony testovala i s čidly

Plzeň v práci s drony není nováčkem. Ve městě se dříve vyvíjely i senzorové jednotky, které dron nese a v případě potřeby shazuje. Cílem bylo rychle zjistit, jaké škodliviny jsou v ovzduší, v jaké koncentraci a kam se šíří. Na vývoji se podílela i Západočeská univerzita.

Nyní se obdobný přístup rozšiřuje do lesů. Místo čekání na telefonát má rozhodovat síť čidel a rychlý průzkum ze vzduchu. Pro Plzeň a Plzeňský kraj jde o další krok ke zrychlení reakce složek IZS — a pro čtenáře „Zpráv Plzeň“ ukázku, kam se místní technologie posouvají.