Plzeňský kraj koupil synagogu v Hartmanicích. V sezoně budou denní komentované prohlídky

Plzeňský kraj koupil Horskou synagogu v Hartmanicích a plánuje ji dlouhodobě zpřístupnit místním i turistům. Počítá se, že v hlavní sezoně budou v synagoze komentované prohlídky každý den a provoz přejde pod krajské kulturní instituce. Koupě pod dvěma miliony zahrnuje i část vybavení včetně liturgických předmětů. Synagoga doplní expozici Muzea Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě a čekají ji jen drobné opravy.

Plzeňský kraj koupil Horskou synagogu v šumavských Hartmanicích a plánuje z ní udělat stabilně a dlouhodobě přístupnou památku pro místní i turisty. Podle kraje se počítá s tím, že v hlavní sezoně budou v synagoze komentované prohlídky každý den.

Horská synagoga stojí přímo v centru Hartmanic naproti základní škole. Jde o nejvýše položenou synagogu v Česku – město leží přibližně ve výšce 712 metrů nad mořem. Objekt je kulturní památkou už dvě desetiletí a mezi místními patří k nejvýraznějším připomínkám židovské historie regionu.

Za necelé dva miliony, včetně vybavení

Kraj synagogu koupil od soukromých majitelů. Cena se podle krajských informací pohybuje pod dvěma miliony korun a zahrnuje nejen nemovitost, ale i část vybavení včetně liturgických předmětů. Odhadní cena podle kraje byla výrazně vyšší; majitelé prodej pojali jako způsob, jak zajistit další péči o objekt.

Dosud provoz synagogy zajišťoval spolek, kraj však na jeho fungování přispíval dotacemi, které podle informací z kraje dosahovaly i stovek tisíc korun ročně. Po převodu vlastnictví by měl být program i provoz navázány na krajské kulturní instituce.

Synagoga má doplnit příběh muzea v Dobré Vodě

Hlavním důvodem, proč kraj o koupi usiloval, je podle něj logické propojení s Muzeem Dr. Šimona Adlera v nedaleké Dobré Vodě, které je součástí Hartmanic. Muzeum spadá pod Muzeum Šumavy v Sušici a dlouhodobě mapuje život židovských komunit na Šumavě a v pohraničí.

Dr. Šimon Adler, rodák z Dobré Vody, patřil k významným osobnostem židovské historiografie a rabínského života. Zahynul v roce 1944 v Osvětimi. Expozice v Dobré Vodě kromě jeho osudu představuje i příběhy místních rodin, synagog a hřbitovů.

Budova je v dobrém stavu, čekají ji drobné opravy

Podle kraje je synagoga dnes ve slušném stavu. Pomohlo jí také to, že je „schovaná“ v zástavbě, a dlouho tak nebyla na očích. Kraj ale počítá s tím, že se nevyhne lokálním opravám, například na střeše.

Od ruiny k památce

Ještě před rokem 1989 byla synagoga ve velmi špatném stavu a hrozilo, že se rozpadne. Kritický moment přišel na začátku nového tisíciletí, kdy už se mluvilo o zániku budovy. Záchranu tehdy zahájilo občanské sdružení Památník Hartmanice, které založil pražský vydavatel Michal Klíma. Po rekonstrukci byla synagoga v roce 2006 znovu otevřena veřejnosti.

Letos 22. května 2026 si synagoga připomněla 20 let od znovuotevření a postupného začlenění do muzejní sítě v regionu. Podle kraje to dokládá, že jde o místo, které návštěvníkům stále nabízí zajímavý příběh.

Historie synagogy: vznik v 19. století, uzavření za nacistů

Horská synagoga byla postavena v letech 1883 až 1898. V roce 1938 ji nacisté uzavřeli. V dalších desetiletích budova sloužila různým účelům, mimo jiné jako dílna nebo sklad, a postupně chátrala.

Synagoga spolu s muzeem v Dobré Vodě má nabídnout ucelenější vyprávění o soužití lidí na Šumavě a o tom, jak rychle se místní svět ve 20. století změnil. Informace o návštěvních dobách a programu zveřejňuje Muzeum Šumavy.