Rada Plzeňského kraje schválila předložený návrh rozpočtu Plzeňského kraje na rok 2005. Návrh rozpočtu obsahuje celkové příjmy ve výši 3 125 335 tis. Kč, celkové výdaje ve výši 3 125 335 tis. Kč, z toho rozpočtová rezerva 216 351 tis. Kč.
Návrh rozpočtu Plzeňského kraje předpokládá významnou změnu ve struktuře příjmové stránky. Stávající úprava rozpočtového určení daní vymezovala výnosy ve výši 3,1% z tzv. sdílených daní jako příjem rozpočtu krajů. Mezi sdílené daně patří daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti i ze závislé činnosti a daň z příjmů právnických osob. Na těchto 3,1% se podílely kraje nestejnoměrně. Konkrétní procentní výše byla odvozena z vybilancovaných položek státního rozpočtu převedených na kraje.
V listopadu letošního roku po téměř dvouletém úsilí krajů Poslanecká sněmovna rozhodla navýšit podíl účasti na sídlených daňových výnosech a to na hodnotu 8,92%. Původně schválený vládní návrh počítal s výší 15,06%, která zahrnovala převedení platů učitelů ve středním, církevním a soukromém školství do daňových výnosů krajů. Schválený návrh Poslaneckou sněmovnou zahrnuje převod některých nových výdajů do rozpočtu krajů. Především se to týká oblasti doprava, která zahrnuje jednak výdaje na tzv. protarifovací ztráty českých drah, příspěvek na údržbu krajských komunikací a investice do¨těchto komunikací hrazené ze Státního fondu dopravní infrastruktury.
Z důvodu projednávání novely zákona o rozpočtovém určení daní v Senátu jsou tyto nové položky v rozpočtu konkrétně specifikovány a nastaveny v úrovni, která byla započtena v rámci rozpočtového určení daní do daňových výnosů Plzeňského kraje. Neschválení novely zákona v Senátu vedoucí až k případnému odmítnutí zákona vráceného Senátem by znamenalo ponechání těchto výdajových položek ve státním rozpočtu, což by mělo za výsledek nezatěžování krajského rozpočtu těmito výdaji. Následným rozpočtovým opatřením by rada kraje jednoduchým způsobem tyto položky vyjmula na straně příjmů i výdajů rozpočtu, takže by zůstalo nedotčeno celkové rozpočtové saldo.
Ostatní výdaje nad rámec původních 3,1% z daňových výnosů jsou položky, které byly již beztak na úrovni krajů profinancovány v roce 2004 avšak formou účelových státních dotací. Jednalo se především o dotace na tzv. běžný a investiční rozvoj VÚSC, dotace na dopravní (autobusovou i železniční ) obslužnost, dotace na žákovské jízdné, dotace na výkon zřizovatelských působností po okresních úřadech apod. Z rozpočtového určení daní se vyjmuly dotace na sociální služby, v rozsahu zřizovatelských působností krajů v této oblasti i dotace na programy určené pro nestátní neziskové organizace. Zřizovatelské působnosti budou nadále hrazeny formou dotací (243 741 tis.Kč) a programy pro nestátní neziskové organizace přímo ze státního rozpočtu. Dotace na sociální služby pro Plzeňský kraj v roce 2005 jsou nastaveny státem ve výši, která nezohledňuje žádný inflační nárůst.
I přes nedokončenost legislativního procesu novely zákona o RUD je lepší variantou postavit návrh rozpočtu na výnosy ze sdílených daní ve výši 8,92%. V konkrétním číselném vyjádření návrh rozpočtu předpokládá v roce 2005 tyto výnosy ve výši 2.780.000 tis. Kč, tedy o 1,93 mld.více, než kolik činil schválený rozpočet v roce 2004. Tento předpoklad je možné označit za reálný a zároveň za takový, který nepovede k nějakým výrazným výkyvům v plnění rozpočtu v průběhu kalendářního roku. Novou položkou na straně příjmů je výtěžek plateb za odebrané množství podzemní vody, určený zčásti krajům k účelu odstraňování havarijních situací ve vodním hospodářství a dalším vodohospodářským výdajům. Plzeňský kraj je přitom povinen držet na zvláštním účtu z tohoto výtěžku plateb za podzemní vody rezervu ve výši minimálně 10 mil. Kč na odstraňování těchto havarijních situací. Tuto povinnost Plzeňský kraj již splnil v roce 2004.
Optické navýšení příjmů především v oblasti daňových výnosů sice může vést k představě, že toto navýšení znamená automaticky více peněz na odstranění v minulosti zanedbaných oblastí. Ve skutečnosti většina z převáděných výdajů jsou spojené s novými povinnostmi krajů, které stát s těmito penězi krajům předal.
Za této situace je více než 17% podíl investičních prostředků určitě vysokým číslem, které vypovídá o rozpočtové vůli posílit kapitálové výdaje. Po zahrnutí položek na tzv. souvislé opravy komunikací, odpočtu výdajů z titulu dopravní obslužnosti (591.699 tis. Kč) a rozpočtových rezerv je tento podíl ještě mnohem vyšší a přesahuje jednu čtvrtinu výdajů (26,22%)
Rozpočtová skladba rozpočtu vycházela z těchto priorit:
zvýšení kapitálových výdajů především v oblasti dopravy, školství kultury, přičemž oblasti sociálních věcí a zdravotnictví byly ponechány rezervy k navýšení těchto výdajů v průběhu rozpočtového roku
navýšení prostředků v oblasti cestovního ruchu na více než dvojnásobek ve srovnání s rokem 2004
navýšení neinvestičního příspěvku organizacím v oblasti školství a kultury o 3%. Neinvestiční výdaje na sociální ústavy financuje nadále stát a zjevná nedostatečnost vyčleněných státních prostředků bude kraj řešit v průběhu roku zachování vypsaných programů, které se v minulosti osvědčily. V případě programů spojených s obnovou venkova rozpočet předpokládá jejich sloučení do jednoho programu.
Součástí návrhu rozpočtu jsou i položky spojené s dofinancováním individuálních projektů a grantových schémat vypsaných v rámci společného regionálního operačního programu. K financování grantových schémat se Plzeňský kraj v roce 2004 zavázal usnesením zastupitelstva. Tyto výdaje jsou zahrnuty v rozpočtové oblasti ostatní financování a budou uvolňovány dle realizace konkrétních projektů.
Rozpočtová rezerva ve výši 6,9% v rámci oblasti ostatního financování je určena ke krytí při sestavování rozpočtu nepředvídatelných výdajů v průběhu roku a také bude sloužit k předfinancování některých projektů kraje ze strukturálních fondů v těch případech, kdy Evropská unie svůj podíl financuje až následně.
Na rozdíl od praxe dvou minulých let jsou náklady na pojištění majetku kraje zahrnuty do rozpočtu kompletně v oblasti ostatního financování včetně pojistných nákladů připadajících na majetek spravovaný příspěvkovými organizacemi. Tyto pojistné náklady byly vyjmuty z propočtu neinvestičního příspěvku jednotlivých organizací. Odpadne tak rozpis a vyfakturování těchto nákladů vůči organizacím, což v praxi přinášelo zbytečnou administrativní zátěž.
Součástí rozpočtu zatím nejsou výdaje, které nastanou, ale jejichž výše je spojena s přístupem státu, rozhodnutím Evropské unie či výsledkem jednání s vlastníky nemovitostí. Jedná se především o náklady na dostavbu nové domažlické nemocnic, na vybudování centra odborné přípravy, vědeckotechnického parku a koupi areálu muzea Českého lesa od římskokatolické církve. Tyto náklady budou financovány postupně z rozpočtové rezervy či předpokládaného přebytku hospodaření za rok 2004.
Návrh rozpočtu také zahrnuje konkrétní dotace na kulturní instituce, kde kraj sice není zřizovatelem, ale jejichž činnost přesahuje hranice regionu a reprezentuje Plzeňský kraj navenek. Součástí příspěvků jsou vedle tradičního Finále i příspěvek na financování významné sportovní akce Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji do 18-ti let, které proběhne v roce 2005 v Plzni.
Navržený rozpočet je sestaven jako vyrovnaný s přiměřenou rezervou, jejíž výše je však nižší než 10% celkových výdajů. Byla zvolena cesta kompletnějšího pokrytí rozpočtových oblastí v sestaveném rozpočtu. Rozpočet zatím nepředpokládá hrazení některých větších výdajových položek z cizích zdrojů a to ani v případě tzv. předfinancování evropských projektů. Případné nároky spojené s tzv. velkými projekty je třeba řešit individuálně s cílem nezadlužit zbytečně Plzeňský kraj, pokud na řešení těchto nákladů dostačují vlastní rezervy.