Plzeňský kraj zveřejnil územní studii s 37 navrženými akceleračními oblastmi pro větrné a solární elektrárny; obsahuje informační karty, hodnocení dopadů na přírodu a výzvu k větší spolupráci s obcemi.
Plzeňský kraj ve středu 18. února 2026 zveřejnil územní studii, která řeší rozvoj větrných a fotovoltaických elektráren v regionu. Materiál počítá se 37 místy, kde by v budoucnu mohly vzniknout takzvané akcelerační oblasti pro obnovitelné zdroje.
Studii představilo vedení Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje. Podle kraje starostové dokument uvítali, protože mají poprvé v ruce ucelený podklad pro jednání s investory i vlastníky pozemků.
Akcelerační oblasti (dříve označované jako zóny) mají být území, kde by povolování větrných a solárních elektráren probíhalo rychleji a s menším množstvím překážek. Stát zároveň počítá s výrazným rozvojem větrné energetiky – do roku 2030 chce podle krajských informací zvýšit instalovaný výkon větrných zdrojů na 1,5 gigawattu. Národní plán obnovy pak uvádí ještě vyšší cíle.
V posledních měsících na obce zesílil tlak investorů, proti tomu roste odpor části obyvatel. Lidé chtějí vědět, kde by se elektrárny mohly stavět, a obce často narážejí na nedostatek jasných informací. Kraj upozorňuje, že dosavadní způsob vyhledávání vhodných míst působil netransparentně, což živilo nejistotu i fámy.
Na studii pracovala odborná firma od března loňského roku do konce roku. Při výběru lokalit zohlednila přírodní podmínky, ochranu fauny i flóry, krajinný ráz a proudění větru. K jednotlivým místům jsou připravené informační karty, které obsahují návrh rozsahu území, doporučená opatření ke zmírnění dopadů na přírodu a posouzení vlivu na krajinu. Součástí jsou také odpovědi na typické otázky, jež obce od obyvatel nejčastěji dostávají.
Kraj zdůrazňuje, že studie vyjadřuje jeho pohled a má sloužit jako podklad pro případné budoucí závazné vymezení akceleračních oblastí. Připouští však, že vymezování může přijít i z centrální úrovně, a v takovém případě se krajský materiál nemusí promítnout do výsledku podle představ Plzeňského kraje. Podle kraje se navržené lokality často liší od míst, se kterými doposud pracuje stát.
Plzeňský kraj podle svých vyjádření už v prosinci podpořil výzvu, aby stát práce na vymezování akceleračních oblastí dočasně zpomalil a prověřil je důkladněji. Usiluje také o společnou pracovní skupinu krajů. Argumentuje tím, že výběr lokalit je potřeba podložit podrobnými daty a především vést otevřenou debatu se samosprávami, protože to obce rozhodnou, co místní přijmou a co ne.
Studie se přitom nevěnuje pouze větru, sleduje i možnosti pro solární zdroje. Kraj chce lépe zmapovat plochy, které územní plány už dnes vyčleňují například pro průmysl nebo logistiku. Podle něj by se tak část solárních projektů mohla soustředit do těchto „určených“ území a snížil by se tlak na volnou krajinu.
Podle krajských odborníků je podobně podrobný materiál v českých krajích spíše výjimkou. V jiných regionech vznikaly analýzy limitů pro větrné a fotovoltaické elektrárny, ale Plzeňský kraj nyní sází na detailnější návod pro obce i krajské rozhodování.