Plzeňští vědci rozhýbali unikátní výstavu v New Yorku. Levitující opasky sledují lidi

Plzeňští vědci z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity pomohli rozhýbat uměleckou instalaci, která reaguje na chování lidí v galerii. Až stovka kožených opasků zavěšených pod stropem se díky jejich řídicímu systému otáčí, „pluje“ prostorem a mění formace podle toho, kudy návštěvníci procházejí. Návštěvníci tak nejsou jen diváky, ale stávají se i součástí dění.

Projekt, o němž ZČU informovala ve středu 22. července 2026, stojí na stejných principech, které tým využívá i v průmyslu. Podobné algoritmy pomáhají například při řízení robotických ramen nebo při plánování pohybu manipulátorů.

Opasky „levitují“ a reagují na nejbližšího člověka

Instalace funguje jednoduše, ale efektně. Každý opasek je zavěšený na třech nebo šesti tenkých lankách. Lanky jsou téměř neviditelné, takže opasky působí, jako by se vznášely. Pohyb návštěvníků sledují kamery a řídicí systém pak podle situace posílá opasky k nejbližšímu člověku nebo je roztáčí do složitějších geometrických obrazců.

Pohyb zajišťují aktuátory - elektrické krokové pohony v základně. Klíčové je, aby se opasky dokázaly rychle přenastavit, ale přitom se nerozkymácely jako kyvadlo.

Trik proti kmitání: místo jednoho povelu několik menších

Tým z katedry kybernetiky FAV ZČU při vývoji použil metodu tvarování vstupní veličiny, známou jako input shaping. V praxi to znamená, že systém nedá motorům jeden prudký povel, ale rozloží ho do několika přesně načasovaných kroků. Tím se tlumí nežádoucí kmitání a zkracuje doba reakce celé instalace.

„Řídicí systém nedá stroji jeden prudký pokyn k pohybu, který by vyvolal výrazné nežádoucí kmitání, ale rozdělí ho na několik přesně načasovaných menších částí.“Martin Goubej, katedra kybernetiky FAV ZČU

Podle vědců tentýž princip už dříve použili při řízení robotického ramene pro testování komponent automatických převodovek, při plánování pohybu průmyslových manipulátorů nebo u jevištních tahů, jeřábů a vysokorychlostních výtahů.

Z Plzně do New Yorku

Do uměleckého světa se odborníci z Plzně dostali přes kanadskou firmu Antimodular Research, která staví velkoformátové interaktivní instalace a vyvíjí vlastní senzorové a zobrazovací technologie.

Jedním z výsledků spolupráce je instalace Standards and Double Standards od umělce Rafaela Lozano-Hemmera, která pracuje s desítkami zavěšených opasků a tematizuje hru mezi pozorováním a kontrolou.

Instalaci představili v newyorské bitforms gallery, jedné z nejstarších amerických galerií zaměřených na umění propojené s technologiemi. Galerie vznikla v roce 2001 a sídlí na Allen Street na Manhattanu.

Článek v IEEE a další vývoj

Výzkumný tým svůj přístup popsal i odborně. Výstupy zveřejnil v časopise IEEE Robotics & Automation Magazine, který vychází čtyřikrát ročně.

Podrobně se vědci věnovali tlumení vibrací v odborném textu o řízení „létajících opasků“, který zveřejnili v září 2025. Zaměřili se v něm na modelování chování zavěšeného systému a na úpravy řízení, které zrychlily pohyb a zlepšily odezvu instalace na návštěvníky.

S kanadským partnerem nyní odborníci z FAV ZČU řeší další úpravy a nové instalace. Pro Plzeň a Plzeňský kraj je to další příklad, jak se výzkum z regionu může uplatnit i mimo průmysl - tentokrát přímo v umění.

Plzeňští vědci z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity pomohli rozhýbat uměleckou instalaci, která reaguje na chování lidí v galerii. Až stovka kožených opasků zavěšených pod stropem se díky jejich řídicímu systému otáčí, „pluje“ prostorem a mění formace podle toho, kudy návštěvníci procházejí. Návštěvníci tak nejsou jen diváky, ale stávají se i součástí dění.

Projekt, o němž ZČU informovala ve středu 22. července 2026, stojí na stejných principech, které tým využívá i v průmyslu. Podobné algoritmy pomáhají například při řízení robotických ramen nebo při plánování pohybu manipulátorů.

Opasky „levitují“ a reagují na nejbližšího člověka

Instalace funguje jednoduše, ale efektně. Každý opasek je zavěšený na třech nebo šesti tenkých lankách. Lanky jsou téměř neviditelné, takže opasky působí, jako by se vznášely. Pohyb návštěvníků sledují kamery a řídicí systém pak podle situace posílá opasky k nejbližšímu člověku nebo je roztáčí do složitějších geometrických obrazců.

Pohyb zajišťují aktuátory - elektrické krokové pohony v základně. Klíčové je, aby se opasky dokázaly rychle přenastavit, ale přitom se nerozkymácely jako kyvadlo.

Trik proti kmitání: místo jednoho povelu několik menších

Tým z katedry kybernetiky FAV ZČU při vývoji použil metodu tvarování vstupní veličiny, známou jako input shaping. V praxi to znamená, že systém nedá motorům jeden prudký povel, ale rozloží ho do několika přesně načasovaných kroků. Tím se tlumí nežádoucí kmitání a zkracuje doba reakce celé instalace.

„Řídicí systém nedá stroji jeden prudký pokyn k pohybu, který by vyvolal výrazné nežádoucí kmitání, ale rozdělí ho na několik přesně načasovaných menších částí.“Martin Goubej, katedra kybernetiky FAV ZČU

Podle vědců tentýž princip už dříve použili při řízení robotického ramene pro testování komponent automatických převodovek, při plánování pohybu průmyslových manipulátorů nebo u jevištních tahů, jeřábů a vysokorychlostních výtahů.

Z Plzně do New Yorku

Do uměleckého světa se odborníci z Plzně dostali přes kanadskou firmu Antimodular Research, která staví velkoformátové interaktivní instalace a vyvíjí vlastní senzorové a zobrazovací technologie.

Jedním z výsledků spolupráce je instalace Standards and Double Standards od umělce Rafaela Lozano-Hemmera, která pracuje s desítkami zavěšených opasků a tematizuje hru mezi pozorováním a kontrolou.

Instalaci představili v newyorské bitforms gallery, jedné z nejstarších amerických galerií zaměřených na umění propojené s technologiemi. Galerie vznikla v roce 2001 a sídlí na Allen Street na Manhattanu.

Článek v IEEE a další vývoj

Výzkumný tým svůj přístup popsal i odborně. Výstupy zveřejnil v časopise IEEE Robotics & Automation Magazine, který vychází čtyřikrát ročně.

Podrobně se vědci věnovali tlumení vibrací v odborném textu o řízení „létajících opasků“, který zveřejnili v září 2025. Zaměřili se v něm na modelování chování zavěšeného systému a na úpravy řízení, které zrychlily pohyb a zlepšily odezvu instalace na návštěvníky.

S kanadským partnerem nyní odborníci z FAV ZČU řeší další úpravy a nové instalace. Pro Plzeň a Plzeňský kraj je to další příklad, jak se výzkum z regionu může uplatnit i mimo průmysl - tentokrát přímo v umění.