Plzeňští vědci varují před některými 3D výtisky. Při dlouhém nošení mohou dráždit kůži
Náramky, řemínky nebo další 3D tištěné předměty nošené dlouhodobě přímo na kůži nemusí být vždy bez rizika. Plzeňští vědci otestovali 16 běžných filamentů a největší negativní účinky na kožní buňky zjistili u pružných materiálů typu FLEX.
Plzeňští vědci varují před možným rizikem u 3D tištěných předmětů dlouhodobě nošených přímo na kůži. Podle laboratorních testů mohou některé běžně prodávané materiály při delší expozici nepříznivě působit na kožní buňky a u citlivých jedinců se pak může objevit svědění, ekzém nebo vyrážka.
Výsledky týmu z Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy vyšly ve vědeckém časopise Scientific Reports z portfolia Nature. Studie je k dispozici také v databázi PubMed.
Testovali 16 běžných strun pro 3D tisk
Výzkumníci z Biomedicínského centra v Plzni se zaměřili na filamenty, které se běžně používají v praxi – v průmyslu, domácích dílnách i ve školách. Otestovali 16 komerčně dostupných variant zastupujících osm typů polymerů: PLA, PETG, CPE, PC, ABS, ASA, PP a tzv. FLEX.
Postup byl navržen tak, aby simuloval situaci, kdy je hotový výtisk delší dobu v těsném kontaktu s kůží, například u náramků, řemínků nebo ochranných krytů. Vědci tiskli jednotné vzorky a umístili je do kultivačního prostředí s lidskými kožními buňkami tak, aby se vzorek přímo nedotýkal buněk, ale byl v jejich bezprostřední blízkosti. Kromě krátkodobého testu sledovali i dlouhodobou expozici v řádu dnů.
Největší problém u FLEX (TPU)
Nejvýraznější negativní účinky se podle výsledků projevily u materiálu označovaného jako FLEX, obvykle založeného na TPU (termoplastický polyuretan). Pružné filamenty lidé volí pro předměty, které mají být ohebné a pohodlné na nošení, avšak testy naznačily, že některé komerční směsi tohoto materiálu mohou buňky rychleji a výrazněji zatěžovat a časem je poškodit.
To však neznamená, že každý výtisk z FLEXu automaticky způsobí kožní potíže — šlo o laboratorní model. Studie ukazuje, že u dlouhodobě nošených výrobků je riziko podráždění reálné, zejména u lidí s citlivou kůží nebo sklony k ekzémům.
Nerozhoduje jen označení plastu, důležité jsou příměsi
Důležitý závěr z Plzně zní, že bezpečnost nelze odhadnout pouze podle označení typu plastu, například PLA nebo PETG. Vědci upozorňují, že velkou roli hrají příměsi, barviva a další složky, které výrobci u komerčních filamentů často neuvádějí. Právě tyto přídavné látky mohou způsobit, že dva materiály se stejným označením se budou z hlediska vlivu na buňky chovat odlišně.
Ve studii se jako problematické ukázaly i některé varianty PETG, PC a PP, u kterých testy odhalily zatížení buněčného metabolismu. Naopak u části testovaných materiálů (například ABS, ASA nebo CPE) byly výsledky příznivější. PLA pak podle vědců obecně vycházelo jako použitelný materiál, i když u některých vzorků se objevily známky mírnějšího buněčného stresu.
Dopad pro domácí tiskaře v Plzni i v kraji
Pro lidi, kteří v Plzni a v Plzeňském kraji tisknou drobnosti pro běžné použití, má studie praktické upozornění: pokud má být výtisk dlouhodobě nošený na kůži, je vhodné být obezřetný — zejména u pružných materiálů typu FLEX a u výrobků nošených denně, jako jsou náramky, řemínky nebo sportovní pomůcky.
Pokud se po nošení 3D tištěného předmětu objeví zarudnutí, svědění nebo vyrážka, je rozumné kontakt s kůží přerušit a potíže konzultovat s lékařem. Vědci zároveň plánují pružné flex materiály podrobněji analyzovat, aby bylo jasnější, které složky konkrétních směsí buňky zatěžují.
www.doptik.cz