Do Muzea Šumavy v Sušici putuje po zemřelém sběrateli bez dědiců zhruba čtyřicet alb se zápalkovými nálepkami z 20. století. Odborníci soubor odhadují na asi 300 tisíc korun. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jej předal muzeu v rámci odúmrti. Sbírka obsahuje i nálepku z doby Protektorátu a jako celek pomůže doplnit dějiny sušického sirkařství, výstava bude až po zpracování.
Po zemřelém sběrateli, který neměl dědice, zůstala neobvyklá pozůstalost. Zhruba čtyři desítky alb se zápalkovými nálepkami z různých období 20. století teď míří do Muzea Šumavy v Sušici na Klatovsku. Podle odhadu znalců má soubor hodnotu asi 300 tisíc korun.
Jde o další příběh z Plzeňského kraje, kdy se sběratelský poklad neztratil v aukci, ale skončí ve veřejné sbírce. V rubrice Zprávy Plzeň se podobné nálezy v posledních letech objevují častěji, protože stát po lidech bez dědiců někdy přebírá i překvapivě cenné kolekce.
Pokud zemřelý nemá dědice, jeho majetek připadá státu. Této situaci se říká odúmrť. Prakticky to znamená, že věci po zemřelém převezme stát a dál rozhoduje, co s nimi bude.
Na starosti to má Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Ten může majetek prodat nebo ho bezplatně předat státním institucím. V tomto případě úřad zvolil druhou možnost a sbírku přenechal muzeu.
Muzeum získalo soubor, který je výjimečný hlavně rozsahem. Jde o nálepky z více období minulého století, uložené ve sběratelských albech. Pro muzeum je důležité, že nejde jen o jednotlivé kusy, ale o ucelený celek, což výrazně zvyšuje jeho dokumentační hodnotu.
Mezi nejzajímavější položky patří i nálepka z doby Protektorátu Čechy a Morava. Tu podle informací od ÚZSVM muzeum ve své sbírce dosud nemělo. Právě podobné „chybějící dílky“ často rozhodují o tom, jestli sbírka pomůže doplnit příběh místního průmyslu, nebo zůstane jen kuriozitou.
Sušice je se zápalkami spojena desítky let. Město si díky nim vybudovalo pověst i v zahraničí. Legendární továrna vyráběla sirky ve velkých objemech, ale v roce 2008 výroba skončila. Technologie pak zamířily do Indie. Tím se uzavřela téměř 170 let trvající kapitola sirkařství nejen v Sušici, ale i v celé České republice.
Historii zápalek v regionu připomíná právě Muzeum Šumavy. Podle informací muzea se místní výroba v minulosti dostala i za hranice Evropy a sirky směřovaly také do zámoří. V expozicích jsou k vidění pestrobarevné nálepky, často s motivy určenými pro zahraniční trhy. Nově získaná kolekce do tohoto tématu přesně zapadá.
Nové přírůstky si návštěvníci prohlédnou až poté, co je muzeum zaeviduje a připraví k vystavení. U podobných souborů jde o práci na delší dobu: je potřeba zkontrolovat stav jednotlivých alb, popsat obsah a vybrat kusy vhodné do expozice.
Muzeum Šumavy už v minulosti ukázalo, že zápalkové nálepky umí přiblížit i hravou formou. V roce 2025 například v Sušici připravilo návštěvnickou akci postavenou na sběratelském albu a sérii nálepek ze 60. let. I to naznačuje, že nová sbírka nemusí skončit jen v depozitáři.
ÚZSVM v poslední době řešil i další výrazné sbírky z odúmrtí. V Plzni se při vyklízení bytu po zemřelém nájemci našla velká kolekce krušnohorských kouřících figurek a také funkční modely ze stavebnice Merkur. Součástí byl i doklad o českém rekordu za největší kolekci elektrických funkčních modelů vyrobenou jedním člověkem.
Také tato sbírka nakonec neskončila v dražbě. Modely Merkur převzalo Moravské zemské muzeum. Krušnohorské kouřící figurky získalo Národní muzeum. Podle záznamu v České databance rekordů pochází rekordní zápis z ledna 2022 a týkal se 106 elektricky funkčních modelů, které jejich autor z Plzně vytvořil během deseti let.