Od té doby přijala ČEZ Distribuce řadu opatření, aby dokázala lépe čelit podobně extrémním poruchovým stavům.
Náklady na likvidaci škod v distribuční soustavě způsobnými kalamitou činily u ČEZ Distribuce 132,8 milionů Kč. Na likvidaci se podílelo více než 1600 pracovníků společností Skupiny ČEZ. Došlo k 7239 poruchám na zařízení DS, z toho 23 poruch na zařízení 110 kV, 1220 poruch na zařízení vysokého napětí a 5996 poruch na zařízení nízkého napětí.
V západních Čechách zničil orkán „Kyrill“ 400 sloupů v elektrické síti a zcela vyřadil 52 kilometrů vedení, škody se vyšplhaly na téměř 50 miliónů korun. Po orkánu Emma v roce 2008 byly škody na zařízení 17 mil. Kč.
V distribučním území ČEZ poničil „Kyrill“ více jak 2000 sloupů v elektrické síti a zcela vyřadil na 250 kilometrů vedení. Obnovení dodávky elektřiny po vichřici si vyžádalo 7240 odpracovaných hodin. Plných 99 % zákazníků (prakticky všechny trvale obydlené stavby) mělo obnovenou dodávku do dvou dnů, někde ale jen díky zapojení dieselagregátů. Značné škody na zařízení a vedení všech napěťových hladin (nn, vn a vvn) byly v Českém lese, v Krušných horách i na Šumavě, beze škod se neobešlo ani Pobrdí.
Poslední opravené sloupy na západě Čech po Kyrillu opravila firma SEG na vedení u Hůrky u Sušice dne 12. 7. 2007.
„Kvůli vichřici v roce 2007 byla zpracována rozsáhlá analýza příčin havárií. Analyzovala se slabá místa konstrukcí podpěrných bodů a jejich sestav. Byly navrženy úpravy zatížení větrem v lokalitách s vyšší četností havárií. Byl zahájen program sledování hlavních klimatických veličin přímo na venkovních vedeních. Začali se měnit i české národní a podnikové normy pro stavbu vrchních vedení. Jedná se například o větší nároky na posouzení statiky podpěrných bodů při větším namáhaní větrem, ale i námrazou a jejich kombinovaným působením. Je kladen vyšší důraz na kvalitu projektové dokumentace a vlastní realizaci při výstavbě“ říká Radim Černý, ředitel úseku Řízení sítí a člen představenstva ČEZ Distribuce.
„V případě rozsáhlých kalamit jsme nově nastavili i spolupráci s externími dodavateli pro výpomoc při mimořádných stavech naší distribuční soustavy. Dále jsme zřídili v rámci zkvalitnění obsluhy našich klientů bezplatnou linku 800 850 860 pro hlášení poruch i dalších distribučních požadavků,“ dodává Radim Černý.
Z hlediska Skupiny ČEZ představovala tato kalamita hned několik historických mezníků.
? Šlo o historicky nejrozsáhlejší poškození rozvodných sítí.
? Poprvé v dějinách podobná událost zasáhla plošně celé území České republiky.
? Byla to první podobná událost v novém procesním uspořádání společnosti.
? Rekordní byl i dopad na zákazníky, celkem jich v ČR bylo bez elektřiny 1,5 miliónu.
Z historie
Podobné následky měla i vichřice o rychlosti větru přes 150 kilometrů v hodině, která zdecimovala západ České republiky 23. listopadu roku 1984. Rychlost větru tehdy byla na některých místech vyšší, než při orkánech Kyrill a Emma. Také tehdy vichřice způsobila v lesích rozsáhlé polomy a napáchala velké škody na majetku. Odnesla tehdy například střechu nemocnice ve Stodu na Plzeňsku. Spoušť a zkázu po sobě zanechala i na energetických zařízeních.
Orkán Kyrill nám ukázal, co už jsme dávno zapomněli – příroda je mocnější než člověk a umí si poradit sama
Stromy poškozené větrem při orkánu Kyrill se v letech 2007 - 2008 na území NP Šumava asanovaly v celkovém množství 795 tis. m3. Bez zpracování se ponechalo cca 207 tis. m3 polomového dříví.
„My jsme si tehdy užívali klidu po zažehnané kůrovcové gradaci z konce 90. let a mysleli jsme si, že už nás nic horšího nečeká. Jenže když člověk bojuje s kůrovcem, tak vlastně nedělá nic jiného, než že vytváří větší či menší paseky a otevírá takzvané porostní stěny. To znamená, že se odhalují stromy, které nikdy nerostly na osluněném místě, a proto mají krátké koruny a dlouhé kmeny, což je pak lahůdka pro vichřici. Právě takové porosty, které ještě navíc leží ve vyšších nadmořských výškách a byly staré okolo sta let, nedokázaly odolat Kyrillu například v oblasti Polomu, Knížecího stolce, Černé a Jezerní hory, nad Prameny Vltavy nebo v okolí Poledníku,“ vzpomíná ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
„Naopak, v lese ponechaném kůrovcové gradaci na konci 90. let Kyrill nezpůsobil prakticky žádné vývraty. Takže i ponechání lesa přírodě může nakonec vést k tomu, že budoucí vichřice vyvrátí méně stromů. Je ale nutné si uvědomit, že velké vichřice přes Šumavu přecházely vždy a vyvracely i stromy v prastarých pralesích,“ dodává.
V následných šesti letech po Kyrillu Správa NP Šumava zaznamenala 2,6 mil. m3 kůrovcem odumřelých stromů, z nichž zhruba polovina byla vytěžena a druhá polovina se ponechala na místě k zetlení.
„Ponecháním určitého území bez zásahu, spolu se zpracováním některých ploch pouze odkorněním a ponecháním veškeré hmoty dříví na stanovišti, došlo k významnému obohacení tohoto území o rozkládající se mrtvé dřevo. Na základě následných zkoumání a vědeckých studií se ukázalo, že mrtvé tlející dřevo a jeho struktura zásadně ovlivňuje mnoho chráněných a ohrožených druhů a musí být nedílnou součástí zdravého lesa, jenž má plnit i jiné funkce, než jen ekonomický zisk,“ říká náměstek ředitele Správy NP Šumava pro ochranu přírody Martin Starý
Na druhou stranu, tam kde probíhala těžba, jsme většinu těchto ploch zalesňovali. Sázeli jsme a stále sázíme dřeviny, které obohatí převažující nálet smrku v místech, kde by se mohly vyskytovat například jedle, jeřáby, javory nebo buky. Jsou ale místa, která jsme nechali bez zalesnění a sledujeme, jak se vyvíjejí.
„Po těch deseti letech můžeme s jistotou tvrdit, že přirozená obnova jak v nezásahových územích, tak i na vytěžených plochách, kde jsme nezalesňovali, představuje v průměru 6000 stromů po hektaru. Většinou se jedná opět o smrky, zhruba ze 75 procent, následuje jeřáb, buk a jedle,“ doplňuje ředitel Pavel Hubený.
Je jisté, že další orkány a případné polomy musíme na Šumavě opět očekávat. Například mezi lety 1977-2007 byla zaznamenána na Šumavě cca 20x rychlost větru přesahující sílu orkánu. Silný vítr a polomy jsou tedy na Šumavě běžným jevem a dříve či později opět způsobí polomy v lesích NP Šumava.
„Rozsah budoucích polomů záleží na mnoha faktorech, jako jsou roční období, stav půdy – jestli je podmáčená, suchá nebo zmrzlá. Také záleží na plošném zastoupení lesních porostů v určitém stadiu, věku a podobně,“ vysvětluje náměstek ředitele pro lesní ekosystémy Jan Kozel.
Pro budoucí efektivní zpracování případných polomů po orkánu je zásadní zejména připravenost a efektivita lesního personálu. V tomto ohledu disponuje Správa NP Šumava jedním z nejzkušenějších kolektivů lesníků v ČR. Do budoucna by bylo vhodné nasadit více alternativních způsobů odkorňování napadených stromů. Podle posledních zjištění totiž odkornění pomocí tzv. drážkování zajistí při srovnatelné efektivnosti zásahu proti kůrovcům přežití druhů hmyzu a hub, které jsou však na neodkorněném ležícím mrtvém dřevě závislí. Pomocí této metody by tak bylo možné zefektivnit zásahy proti kůrovcům i z hlediska ochrany přírody a zejména pak ochrany a podpory druhové rozmanitosti.
„Nesmíme také opomenout důležitou činnost, na kterou se zaměřujeme poslední cca 3 roky velmi intenzivně – tou je včasná příprava mladých lesních porostů v zásahových částech národního parku, jako jsou prořezávky, podpora dlouhých korun smrků a všech nesmrkových dřevin a probírky s variabilní intenzitou,“ doplňuje Jan Kozel.
„V každém případě nesmíme polomy způsobené přírodními silami, jakými jsou vichřice, námrazy a podobně, považovat za tragédii. Příroda už mnohokrát ukázala, naposledy právě po Kyrillu, že takové disturbance mohou být naopak přínosem, protože dají šanci k životu jiným živočišným a rostlinným druhům, že les nezmizí, protože ten les je tam stále, pouze se uvolnil prostor pro jeho novou generaci. Jen člověk by měl přírodní zákonitosti více respektovat a být trpělivý,“ zakončuje Pavel Hubený.
